Škytání je pro děti důležitá funkce pro vývoj v mozku. Tento reflex je natolik důležitý, že si jej uchováváme i v dospělosti, kdy jsme na něj rovněž náchylní, myslí si vědci. Informoval o tom server The Telegraph.
Škytavka je způsobena náhlými kontrakcemi bránicového svalu, jež vyvolává v mozku elektrickou aktivitu. Ta dětem pomáhá naučit se regulovat jejich dýchání, tvrdí neurologové z University College London. Díky svalovým kontrakcím mozek monitoruje ventilační svaly, takže dýchání se nakonec stává dobrovolně kontrolovaným pohybem bránice.
Už v devátém týdnu těhotenství lze u dítěte škytání detekovat. Jedná se o jednu z prvních ustálených aktivit kojence. Pokud se narodí zhruba tři týdny před původním termínem, jsou na škytání více náchylní. V průměru tak škytají 15 minut denně, tvrdí vědci.
Studie londýnských neurovědců založena na zkoumání mozkových vyšetření 13 novorozenců tak vědce navedla k nové otázce: Proč škytáme také v dospělosti? "Naše zjištění nás dovedla k tomu, abychom se zajímali o to, zdali škytavka u dospělých, která se primárně jeví jako nepříjemnost, může ve skutečnosti být pozůstatkem reflexu, který nám zůstal z dětství, kdy plnil důležitou funkci," řekla vedoucí výzkumu Kimberly Whiteheadová.
Svou domněnku ohledně pozůstatku reflexu se jim však zatím nepodařilo vědecky prokázat. Pravý důvod škytání u dospělých, mimo případy stresu, vzrušení či specifické stravy, tak stále zůstává záhadou. "Důvody, proč škytáme, nejsou zcela jasné. Patrně to může mít vývojový důvod, vzhledem k tomu, že plod a novorozenci tak často škytají," uzavírá Whiteheadová ve studii.