Kouření tabákových cigaret zvyšuje pravděpodobnost problémů s duševním zdravím, zejména depresí a schizofrenií, varuje nový výzkum vědců z Univerzity v Bristolu.
Obecně je dlouhodobě známo, že lidé, kteří trpí duševním onemocněním, často také kouří. Dosud však nikdo nepotvrdil, zda je kouření hlavní příčinou vzniku duševních problémů.
Doktorka Robyn Woottonová z Univerzity v Bristolu nyní tvrdí, že ve svém výzkumu s kolegy odhalila, že kouření je rozhodně jednou z příčin. Podle ní je tak důležité, aby se zesílila snaha pomoci lidem ve skoncování s kouřením, aby lépe ochránili své duševní zdraví.
"Samozřejmě že pokud také kouření zvyšuje riziko duševního onemocnění, potom bychom měli lidem, kteří trpí duševními problémy, pomoci s kouřením přestat," citoval Woottonovou server The Guardian.
Vědecký tým zkoumal 387 genetických variant, jež jsou spojeny s tím, že lidé začnou kouřit. U dalších 126 variant našel spojení s celoživotním kouřením. Tyhle variace pak porovnali s dvěma genetickými databázemi, z nich jedna zahrnovala tisícovku pacientů trpících schizofrenií a druhá depresemi.
Konkrétní příklad
Výsledky ukázaly, že u obou genetických variant (začínání s kouřením i celoživotní kouření) panuje vyšší riziko vzniku depresí a schizofrenie. Studie nabídla i jeden konkrétní příklad: jedinec, který vykouří 20 cigaret denně po dobu 15 let, a pak na 17 let přestal, měl více než dvojnásobně vyšší pravděpodobnost toho, že se mu vyvine schizofrenie, a téměř dvakrát vyšší u deprese než ti, kteří nikdy nekouřili.
Vědci se rovněž snažili zjistit, zda lidé trpící depresemi nebo schizofrenií měli tendenci kouřit více. K jasnému závěru se ale nedostali.
"Zatímco tělesná poškození z kouření jsou dobře známa, tak tento výzkum poukazuje také na rizika pro duševní zdraví. O tomhle by se mělo hojně diskutovat, zejména by se ale o tom mělo mluvit se školáky, kteří mohou být v pokušení s kouřením začít," komentoval studii doktor Ian Hamilton z Univerzity v Yorku, jenž je odborníkem na závislosti a duševní zdraví.