Když děti trápí horečka, trpí tím i rodiče

Každý rodič to zná. Jakmile něco trápí jeho potomka, nejraději by všechnu synovu nebo dceřinu bolest přenesl na sebe. A jak je to s horečkou? Kdy už jde opravdu o nebezpečný stav a je potřeba zakročit a kdy nechat tělo, aby se s infekcí popralo samo? V rozhovoru s MUDr. Jiřím Slívou došlo i na aktuální koronavirové téma.

Kdy by rodič měl zpozornět v případě zdravotního stavu dítěte?
Každý rodič zná své dítě nejlépe a každé dítě - stejně jako dospělý - reaguje na změny svého zdravotního stavu jinak. Na obecné úrovni lze říci, že pozorujeme-li cokoli podezřelého, ať jde o náhlou změnu chování či vysoké horečky, je vždy vhodné situaci konzultovat s pediatrem. Každou změnu zdravotního stavu je třeba vnímat v širším kontextu, tedy i v závislosti na věku dítěte. Platí, že "časté nemoci jsou časté", ale současně nesmějí být podceňovány.

Jaké jsou hlavní příznaky horečky u dětí?
Z vlastní zkušenosti víme, že zvýšená teplota mnohdy nemusí dítěti působit na první pohled výraznější potíže. Při horečce však dítě bývá rozmrzelé, plačtivé, unavené, má menší chuť k jídlu, zarudlé tváře, je opocené, u malých dětí se často objevuje průjem. Horečku doprovází zrychlení srdeční frekvence a zrychlené dýchání, horká a suchá kůže zejména na hlavě a trupu, při těžších případech je chladná kůže rukou i nohou.

Znamenají studené nohy a ruce vždy počínající horečku?
Jestliže se vyskytují samostatně, bez ostatních výše zmíněných příznaků, pak zcela jistě nikoli. Nejčastěji jde o přirozenou reakci našeho těla, jak se vyrovnat s nižší teplotou okolního prostředí, kdy uskromňuje průtok krve svými periferními částmi s cílem zachování krevního průtoku, a tedy tepla, v centrálních a životně důležitých částech. Na vině však mohou být i nemoci spočívající ve zhoršené průchodnosti cév či například snížená činnost štítné žlázy. To jsou však v naprosté většině stavy postihující až dospělou populaci.

Jaký je rozdíl v příznacích a léčbě v případě, že má dítě chřipku, a tehdy, kdy je pouze nachlazeno?
Pro chřipku není typická rýma, naopak typické jsou vysoké horečky - až s třesavkou či zimnicí - a s bolestí "celého těla". V obou případech jde o virové onemocnění, a léčba je proto ve většině případů pouze takzvaně symptomatická. U chřipky lze apelovat na možnost preventivní vakcinace; u těžších forem onemocnění jsou k dispozici cíleně působící antivirotika. Oběma stavům společná je častá potřeba využití látek snižujících horečku neboli antipyretik.

Jaká je kritická teplota, kdy kontaktovat lékaře?
O horečce mluvíme teprve od 38 °C. Do této hodnoty jde pouze o subfebrilii. U dětí ve věku do tří měsíců je třeba vyhledat lékaře prakticky okamžitě. U ostatních v případě, že horečka trvá několik dní a samozřejmě jakmile se objeví kterýkoli z dalších příznaků, jako jsou poruchy hybnosti, ztuhnutí šíje, ochablost dítěte, krvavé skvrnky na kůži/sliznicích při mramorované kůži, průjmu a zvracení. Stejně tak při vysoké horečce trvající přibližně 24 hodin. Lékaře je třeba vyhledat i u déletvrajících nebo často se opakujících subfebriliích.

Jaká bolest se při horečkách u dětí projevuje?
Nejčastěji jde o bolest v krku, hlavy a bolest uší.

Kdy a jak horečku účinně srazit?
Léčba by měla být aplikována tehdy, když dítě horečkou zjevně trpí. Jinými slovy pokud vesele pobíhá po pokoji, netřeba mu dělat zábaly ani aplikovat antipyretika. Zvýšení tělesné teploty v dětském věku je nejčastěji infekčního původu. Je proto třeba jej nahlížet jako obrannou reakci našeho těla, které takto bojuje proti nepřátelským bakteriím a virům. Zvýšením své teploty jim totiž doslova "zavaříme", protože mikroorganismy často přestávají být schopny se dále množit. Proto není doporučováno užívání antipyretické léčby při subfebriliích. Je-li teplota vyšší, pak je vhodné využití jednak fyzikálních přístupů (obklady, zábaly) a antipyretik - v dětském věku jsou dostupné volně prodejné léčivé přípravky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. Vždy je třeba zdůraznit potřebu dostatečného příjmu tekutin!

Je rozdíl v účincích užívání ibuprofenu a paracetamolu?
Každá látka působí odlišným mechanismem. Přesto výsledný pokles horečky i nástup účinku je u obou látek prakticky srovnatelný. Při krátkodobém užívání je srovnatelná i jejich bezpečnost.

Jaké druhy bolesti děti zažívají nejčastěji?
Nejčastěji jde o bolest v krku, břicha, uší...

V médiích proběhly zprávy v souvislosti s užíváním ibuprofenu při onemocnění covid-19. Jak to tedy je?
Ano, to je pravda. Dokonce o tom referovala i Světová zdravotnická organizace (WHO) s odkazem na prohlášení francouzského ministerstva zdravotnictví. Poplašná zpráva o nevhodnosti ibuprofenu však nebyla nikterak podložena, k čemuž se okamžitě vyjádřily všechny příslušné odborné společnosti a WHO toto své prohlášení ihned druhý den stáhla. Možná by tomu mohlo být dokonce naopak, neboť ibuprofen má na rozdíl od paracetamolu navíc i protizánětlivé účinky a nově se ukazuje, že nemocní s covidem-19 mohou výrazně profitovat například z užívání protizánětlivě působících kortikosteroidů. Bohužel však jde prozatím pouze o hypotézy bez potřebných relevantních klinických důkazů. Platí tedy, že i u onemocnění vyvolaných koronaviry si jsou obě látky rovnocenné.