Aby se dokázala vypořádat s finančním dopadem pandemie koronaviru, bude možná zoologická zahrada v německém Neumünsteru muset nakrmit některá svá zvířata jinými, které chová. V rozhovoru pro německý Die Welt to řekla ředitelka zoo.
Zoologická zahrada Neumünsteru chová více než 700 zvířat včetně ledních medvědů nebo tuleňů. Vlivem šířící se nákazy koronaviru se však zařízení dostává do nemalých finančních problémů. Jen za letošní jaro odhaduje ztrátu kolem 175 tisíc eur (zhruba 4,7 milionu korun). Zoo navíc nemá nárok na finanční úlevu od krajského nouzového fondu pro malé podniky.
Její ředitelka Verena Kaspariová uvedla, že zoo má vypracovaný seznam zvířat, které v nejhorším případě půjdou na porážku jako první, aby nakrmila ostatní. Ani to by ale nevyřešilo její finanční problémy. "Pokud k tomu dojde, raději zvířata utratím, než abych je nechala vyhladovět. V nejhorším případě budeme muset zvířata nakrmit jinými zvířaty," sdělila Die Welt.
Zoo žádá své fanoušky na facebooku, aby přispěli nějakým sponzorským darem na zvířata nebo si třeba koupili roční vstupenku, jež vejde v platnost po znovuotevření zařízení. Podobné žádosti ale sdílejí všechny zoo v Německu. Ty po vládě požadují více než 100 milionů eur, aby se s krizí vyrovnaly.
Podle Národní zoologické asociace ztrácí všechny zoo v Německu celkem půl milionu eur týdně. Na rozdíl od jiných podniků si pak nemohou dovolit snížení nákladů, protože zvířata musejí být neustále krmena. "Nemůžeme jednoduše zavřít podnikání. Zvířata musejí být stále krmena a musí být o ně postaráno. Momentálně však pracujeme s vysokými výdaji a bez jakéhokoli příjmu," uvedl ředitel asociace Jörg Junhold.
Spousta zahrad pak varuje i před emocionální újmou některých zvířat, kterým chybí kontakt s návštěvníky. "Zejména opice rády sledují lidi," řekla pro agenturu DPA mluvčí berlínské zoo Philine Hachmeisterová. Svými návštěvníky jsou fascinováni i další druhy. "Pro tuleně a papoušky je to teď docela nuda," dodala mluvčí.
O pomoc žádají i české zoo
O finanční pomoc žádá také pražská zoologická zahrada, která je už měsíc zavřena. Dosavadní ztráty ze vstupného, parkovného, prodeje suvenýrů či pronájmu restaurací pomalu dosahují na 20 milionů korun. Zoo sice nechce vypisovat sbírku na podporu pro svá zvířata, ovšem pomocnou ruku ráda uvítá. "Samozřejmě nechceme odmítat nabízenou pomoc. Doporučujeme proto buď adoptovat, nebo sponzorovat naše zvířata," uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Ztráty na tržbách vyčíslila například také liberecká zoo. Do konce dubna je odhaduje na šest milionů korun. Nejstarší zoo v Česku má roční rozpočet 125 milionů korun, více než polovinu z toho však tvoří právě příjmy z tržeb. Na svém facebooku tak vybízí návštěvníky ke koupi nevyužitelné elektronické vstupenky, která přispěje na provoz. Podobnou strategii zvolila třeba i zlínská zoo, která také nabízí více variant pomoci od adopce zvířat až po libovolné příspěvky.
A stejně jako v Německu nebo i jinde ve světě evidují české zoo negativní dopady absence návštěvníků na zvířata. V Liberci trpí z nedostatku lidského kontaktu hlavně šimpanzi. "Jsou pro ně takový enrichment, to znamená, že jim krátí chvíli. Jsou pro ně nějakou zábavou," vysvětlil ředitel David Nejedlo. Jak informoval server iDNES, zaměstnanci zoo v pražské Troji dokonce návštěvníky suplují a s gorilami přes zasklené pavilony interagují, aby měly zábavu.