Devět mláďat nejohroženější sladkovodní želvy světa mohou návštěvníci pražské zoologické zahrady od čtvrtka pozorovat v tamním pavilonu Čambal. Želvy batagury bengálské trojská zoo vystavuje jako jediná veřejně přístupná instituce mimo Asii. Mláďatům je nyní pět let, dožijí se asi sta. Novinářům to ve čtvrtek řekl kurátor plazů Petr Velenský.
"Jedná se o jednu z nejvzácnějších a nejzajímavějších želv světa, která je v přírodě prakticky vyhubená," řekl Velenský.
Batagura bengálského objevil podle Velenského v roce 2008 rakouský herpetolog Peter Praschag se svými kolegy. Na základě analýz DNA zjistili, že bataguři, kteří v minulosti obývali Bangladéš, Indii a Barmu, jsou zvláštním druhem. Dříve se počítalo, že spadá pod druh batagur baska.
Průzkum populace tohoto nově ustanoveného druhu ukázal, že v přírodě jsou betaguři bengálští téměř vyhubeni. Praschag a indická ochranářka Rupali Goshová se proto soustředili na pátrání ve vesnických komunitách v Bangladéši. Bataguří vejce a maso byli u tamních obyvatel oblíbenou pochoutkou. Mimo jiné kvůli neobvyklému zbarvení samců batagura si ale někdy Bangladéšané živé zvíře ponechali s tím, že jim přinese štěstí. První tři batagury bengálské proto výzkumníci objevili a od majitelů vykoupili v roce 2009. Další jedince tým objevil i v Indii. Jedinci batagura bengálského našli nový domov v chovných centrech v Bangladéši. Záložní kolonie ohroženého druhu vznikla zapříčiněním Petera Praschaga také v Rakousku, odkud pocházejí i mláďata, která od čtvrtka vystavuje pražská zoo.
Betagury bengálské chovají v Evropě kromě pražské zoo rovněž dvě rakouská chovná zařízení. Zvířata tam ale podle Velenského nejsou vystavena pro návštěvníky. Chovné stanice tohoto plaza jsou také v Indii a v Bangladéši. Těm se daří ohrožená zvířata rozmnožovat, a zvyšovat tak jejich počty. Problémem je ale podle kurátora vypouštění batagura do volné přírody. Důvodem je to, že přirozené prostředí želv je zničené lidmi. Původním domovem batagurů jsou totiž velké řeky v nížinách jižní a jihovýchodní Asie.
Bataguři bengálští podle Velenského dosahují dospělosti asi v deseti letech, dožívají se asi sta let. Jsou to jedny z největších říčních želv. V dospělosti zvířata váží okolo 30 kilogramů a měří až 60 centimetrů. Mláďata, která nově obývají terárium s gaviály indickými v pavilonu Čambal, aktuálně měří asi 30 centimetrů.
Želva je podle kurátora zajímavá zvláště pro svůj sezonní sexuální dichromatismus, tedy tím, že v období páření se samci zbarvují. "Hlava a horní část krku se jim vybarví do černé, v níž jasně září zelenožluté oči, ostatní masité části těla jsou karmínově červené. Takovou barevnou kombinaci nenajdeme u žádné jiné želvy světa," vysvětil Velenský.
Batagurů existuje pět druhů, dodal Velenský. Ve svém přirozeném prostředí nyní žije jen několik zástupců těchto druhů. Způsobeno to podle kurátora je extrémním zatížením přirozeného prostředí těchto želv, které jsou pro svůj jemný krunýř citlivé vůči nečisté vodě. Počty batagurů v přírodě snižuje také to, že želvy hynou zapletené do rybářských sítí či zraněné od šroubů lodí, když migrují z místa, kde běžně žijí, na místa rozmnožování.
Zoo v pražské Troji patří mezi turisticky nejnavštěvovanější místa v Česku. V červenci zoo podle mluvčí Lucie Dosedělové navštívilo 186 558 návštěvníků. V roce 2019 jich v prvním prázdninovém měsíci bylo téměř o 15 tisíc více. Zoo tak v úterý uvítala svého 500tisícího návštěvníka. "Běžně bychom v srpnu měli asi milion návštěvníků," řekla Dosedělová. Loni do zahrady zavítalo 851 623 lidí, tedy kvůli pandemii covidu-19 o téměř 605 tisíc méně než v roce 2019. Zoo byla v důsledku protiepidemických opatření 114 dnů uzavřená pro veřejnost a v mnohé další dny roku byl provoz omezený.
_480x270.jpg "Hvězdy na cestách")
