Brýle budí chladný dojem, do práce je nenoste, nabádají některé firmy v Japonsku své zaměstnankyně. Kauza se rozšířila v tamních médiích, což na sociálních sítích přirozeně vyvolalo debatu, píše server BBC.
O diskriminační nešváru informovala televizní stanice The Nippon a server Business Insider, které psaly, že řada průmyslových společností ženám jednoduše zakazuje nosit brýle.
Jak je to ale s bezpečností, pracuje-li žena například v leteckém odvětví anebo je vizážistka, jež bez ostrého zraku nemůže provést ideální make-up, ptají se lidé na twitteru či facebooku pod hashtagem "brýle jsou zakázány".
"Zastaralá politika"
Podle socioložky Kumiko Nemotové z Kyoto University tímto krokem firmy uplatňují zastaralou politiku. Popisuje to jako návrat starého, tradičního japonského myšlení. "Důvody, proč by ženy neměly nosit brýle skutečně nedávají smysl. Je to všechno o pohlaví. Je to docela diskriminační. Nejde o to, jak ženy pracují. Společnosti si zkrátka cení vzhledu ženské krásy, a to je s někým, kdo nosí brýle, v protikladu," řekla.
Podobné kauzy přitom nejsou v Japonsku ojedinělé. V červnu se zase na národní úrovni diskutovalo o ženském dress codu na pracovištích, konkrétně o zvyku nošení vysokých podpatků, které jsou během práce často nepohodlné. Herečka Yumi Ishikawová vyzvala Japonsko, aby s tímto zvykem skončilo poté, co se rozšířily zprávy o tom, že nošení vysokých podpatků je povinné také pro ženy, které pracují v pohřebním ústavu.
Po její výzvě vznikla dokonce internetová petice, na níž se později nabalila i kampaň ve stylu #MeToo. Takzvané hnutí #KuToo symbolizovala dvě slova: boty (kutsu) a bolest (kutsuu. Podle příznivců tohoto hnutí je například nošení vyoských podpatků víceméně povinné, jde-li žena na pracovní pohovor. "Ženy jsou převážně hodnoceny podle jejich vzhledu. Takové poselství aspoň tahle politika vysílá," upozornila Nemotová.