Bez dárců není léčba. Osm z deseti pacientů cítí k dárcům plazmy vděčnost

Praha 6. října 2026 (PROTEXT) - Osm z deseti evropských pacientů, kteří využívají léky vyráběné z krevní plazmy, cítí vůči dárcům především vděčnost. Více než polovina k nim pociťuje respekt. Ukázal to nový evropský průzkum asociace PPTA (Plasma Protein Therapeutics Association) mezi pacienty a jejich blízkými. U příležitosti Mezinárodního týdne darování krevní plazmy, který probíhá tento týden, Sdružení pro plazmaferézu společně se zástupci pacientů připomíná jednoduchou skutečnost: bez dárců není plazma a bez plazmy nemohou vzniknout léky, na které jsou odkázány tisíce pacientů také v České republice.

Výsledky průzkumu Global Survey on Plasma-derived Medicines and Plasma Donation ukazují velmi silný vztah pacientů k lidem, kteří plazmu darují. Vděčnost vůči nim uvedlo 81 % evropských respondentů, respekt 53 % a podporu 29 %. „Dárce většinou nikdy nepozná člověka, kterému jeho plazma pomohla. A pacient zase neví, kdo daroval plazmu, ze které byl jeho lék vyroben. Přesto mezi nimi existuje velmi silné spojení. Právě dárcům vděčí pacienti za to, že mohou dostávat léčbu, kterou často potřebují dlouhodobě nebo po celý život,“ říká Milan Malý, předseda Sdružení pro plazmaferézu.

Tisíce českých pacientů dlouhodobě potřebují léky z plazmy

Léky vyráběné z krevní plazmy pomáhají pacientům s celou řadou závažných, chronických a vzácných onemocnění. Patří mezi ně například poruchy imunity, hemofilie a další poruchy krevní srážlivosti, některá neurologická a autoimunitní onemocnění nebo hereditární angioedém. Plazma je také zdrojem albuminu a specifických imunoglobulinů využívaných při léčbě a prevenci dalších závažných stavů. V České republice se bez léků vyráběných z krevní plazmy dlouhodobě neobejdou tisíce pacientů. Pro část z nich jde o pravidelnou a celoživotní léčbu, kterou nelze jednoduše přerušit nebo odložit.

To potvrzují i výsledky evropského průzkumu. Téměř dvě třetiny respondentů dostávají léky z krevní plazmy alespoň jednou měsíčně, nejčastější je dokonce týdenní podávání. Největší skupinu respondentů tvořili lidé s poruchami imunity. Takovou zkušenost mají také pacienti v České republice. Při České asociaci pro vzácná onemocnění (ČAVO) působí Platforma uživatelů plazmatických proteinů (PUPP), která propojuje pacienty a pacientské organizace zastupující lidi, kteří potřebují léky vyráběné z krevní plazmy. „Pro nás není darování plazmy vzdálené nebo abstraktní téma. Díky dárcům máme k dispozici léčiva, která nám umožňují žít běžný život, pracovat, studovat nebo se starat o rodinu. Někteří pacienti je potřebují každý týden, a to dlouhodobě. Proto bychom chtěli dárcům především říct: Děkujeme,“ říká Camelia Isaic, zástupkyně Platformy uživatelů plazmatických proteinů při ČAVO.

Léčbu potřebují pacienti pravidelně. Proto jsou potřeba i pravidelní dárci

Závislost pacientů na dlouhodobé léčbě je jedním z důvodů, proč je důležité udržet stabilní počet dárců. Krevní plazmu totiž nelze vyrobit uměle. Základní surovina pro výrobu těchto léčiv pochází od lidí, kteří se rozhodnou ji darovat. Evropský průzkum zároveň ukazuje, jak významná tato léčba pro pacienty může být. Více než dvě třetiny respondentů zaznamenaly změnu svého zdravotního stavu během několika měsíců od zahájení léčby. Více než čtvrtina ji pocítila už během několika dnů. „Pacienti potřebují své léky bez ohledu na to, zda je léto, Vánoce nebo období dovolených. Proto potřebujeme také pravidelné dárce. Každý, kdo přijde darovat plazmu, se stává součástí dlouhého řetězce, na jehož konci je konkrétní pacient a jeho léčba,“ doplňuje Milan Malý, předseda Sdružení pro plazmaferézu.

Evropa stále potřebuje plazmu ze Spojených států

Evropské odběry krevní plazmy dnes samy nestačí pokrýt potřebu pacientů. Více než třetina plazmy potřebné pro výrobu léků pro evropské pacienty pochází ze Spojených států. Evropa je proto při zajišťování léčby stále významně závislá na dovozu plazmy z USA. Ani uvnitř Evropy není dárcovství rozloženo rovnoměrně. Více než polovinu evropské plazmy pro výrobu léčiv zajišťují pouhé čtyři země – Německo, Rakousko, Maďarsko a Česká republika. Čeští dárci tak nejsou důležití pouze pro pacienty v tuzemsku, ale jsou součástí evropského systému, který pomáhá zajistit léčbu pacientům napříč jednotlivými státy. Dostatek plazmy je proto nutné chápat jako celoevropskou otázku. Plazma je vstupní surovinou pro výrobu léčivých přípravků z plazmy, jejichž výroba a distribuce probíhají v rámci evropského trhu. Jednotlivé země nemají vlastní, plně oddělené výrobní kapacity a jsou na společném systému vzájemně závislé.

Pokud dojde k výraznějšímu poklesu odběrů například v České republice nebo Německu, snižuje se celkové množství suroviny dostupné pro výrobu léčiv v EU. To se následně může promítnout do jejich dostupnosti pro pacienty napříč Evropou. Proto je důležité nejen zachovat podmínky pro dárcovství v zemích, které dnes zajišťují významnou část evropských odběrů, ale současně hledat cesty, jak do systému více zapojit další členské státy a zvýšit celkový objem plazmy dostupné pro výrobu léčiv. „Plazma ani léčivé přípravky z ní vyrobené nekončí na hranicích jednotlivých států. Evropa je jeden propojený systém. Česká republika patří společně s Německem, Rakouskem a Maďarskem k zemím, které k jeho fungování významně přispívají. Bez dárců v těchto zemích a bez evropské spolupráce by nebylo možné zajistit dostatek léčiv pro pacienty, kteří je potřebují,“ říká Matúš Uhliarik, místopředseda Sdružení pro plazmaferézu.

Závislost na dovozu ze Spojených států současně ukazuje, proč je důležité dlouhodobě podporovat dárcovství a odběr plazmy také v Evropě. Pro bezpečnou dostupnost léčiv je zásadní dostatečně široká evropská dárcovská základna a fungující spolupráce mezi jednotlivými zeměmi.

Odkud pochází můj lék?

Průzkum ukázal také rozdíl mezi tím, že pacienti vědí, z čeho je jejich lék vyroben, a tím, nakolik rozumějí cestě od dárce k hotovému léčivému přípravku. Většina evropských pacientů ví, že jejich léčba pochází z lidské krevní plazmy. Dvě třetiny se tuto informaci dozvěděly od zdravotníků a další čtvrtina si ji zjistila sama, například prostřednictvím pacientských organizací nebo internetu. Samotnému procesu výroby už pacienti rozumějí méně. Dobře nebo alespoň částečně mu rozumí 62 % respondentů, zatímco více než třetina přiznává, že o cestě plazmy od dárce k léku mnoho neví.

Podle Sdružení pro plazmaferézu je proto Mezinárodní týden darování krevní plazmy nejen příležitostí poděkovat současným dárcům, ale také vysvětlovat veřejnosti, proč je darování plazmy důležité. „Za vakem odebrané plazmy je snadné vidět jen číslo nebo zdravotnický materiál. Ve skutečnosti ale začíná cesta, na jejímž konci může být dítě s poruchou imunity, člověk s poruchou krevní srážlivosti nebo pacient se vzácným neurologickým onemocněním. To je nejlepší odpověď na otázku, proč má smysl plazmu darovat,“ uzavírá Matúš Uhliarik, místopředseda Sdružení pro plazmaferézu.

Zdroj: Sdružení pro plazmaferézu

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59487.