O prodejnu přišla pětina vesnic
O prodejnu přišla v posledních deseti letech nejméně pětina malých obcí do 200 obyvatel. Nejvíce těchto venkovských prodejen bylo uzavřeno v Ústeckém a Středočeském kraji. Vyplývá to z výzkumu společnosti GaREP.
Maloobchodní síť výrazně prořídla také v obcích s 200 až 500 obyvateli. Prodejny byly zrušeny zhruba v desetině z nich. Nejhůř je na tom Zlínský kraj, kde venkovské prodejny přestaly fungovat ve třetině obcí této kategorie.
V Česku mělo původně svůj malý obchod 364 obcí do 200 obyvatel, zavřeno jich postupně bylo několik desítek. Nejvíce prodejen bylo podle údajů GaREP zrušeno v roce 2017, zřejmě na to mělo vliv i zavedení elektronické evidence tržeb v březnu 2017.
Vyšší četnost uzavírání venkovských prodejen společnost GaREP zaznamenala ještě v roce 2021. Rušené obchody nejčastěji provozovali místní obchodníci, obce ale přišly také o prodejny družstevního řetězce COOP či o provozovny vietnamských obchodníků.
Dvě třetiny uzavřených obchodů byly provozovány v obecních budovách. Provozovatelé venkovských prodejen jejich uzavření zdůvodnili konkurencí obchodních řetězců a úbytkem zákazníků. Mezi časté důvody patřila i personální situace, jelikož v malých obcích je problém zajistit prodavače.
V obcích s 200 až 500 obyvateli byla třetina zrušených obchodů uzavřena v roce 2022. Více než třetina zrušených prodejen byla provozována v obecních budovách, tedy za zvýhodněných podmínek.
"Obec samotná nicméně žádný z obchodů přímo neprovozovala. Mnohé obce ještě neztrácejí naději a hledají nové provozovatele. Ve více obcích obchod skončil s odchodem obchodníka do penze či jeho úmrtím," stojí v komentáři k výzkumu.
Více než čtvrtina oslovených provozovatelů venkovských prodejen uvedla, že jim loni velké problémy způsobilo výrazné zvýšení cen energií, které spolu se mzdami tvoří hlavní část nákladů na provoz.
Téměř pětina prodejen v malých obcích je podle údajů společnosti GaREP kvůli tomu na pokraji zavření. Mnohé prodejny fungují už jen díky tomu, že obce za ně platí energie nebo obchod provozují.
"Zrušení obchodu by totiž bylo problematické zejména pro obyvatele, kteří nemají automobil nebo neřídí, což jsou především senioři. Někteří respondenti také upozorňují na fakt, že obchod v obci plní také místo pro setkávání lidí, má tedy důležitou společenskou funkci a funguje jako informační uzel," upozornili autoři výzkumu.
Venkovské prodejny už několik let podporuje například olomoucké hejtmanství. Letos zvýšilo o čtyři miliony korun dotace pro provozovatele obchodů v malých obcích, i s příspěvkem ministerstva průmyslu a obchodu jim rozdělí 11 milionů korun. Hejtmanství evidovalo 169 žádostí o tuto finanční podporu.
Dotace loni pomohla zachovat například malou prodejnu v Janoušově na Šumpersku, který má pět desítek obyvatel. Výdaje na provoz tohoto obchůdku totiž kvůli drahým energiím a vysoké inflaci výrazně vzrostly a jeho tržby zaostávají za náklady.
