Na Šumavě běhá už 36 vlků
Populace vlků na Šumavě nyní čítá podle odhadů zoologů 36 zvířat. Je to zhruba o čtvrtinu víc než v roce 2021. Údaj se může během roku měnit v souvislosti s narozením nových vlčat, odchodem mladých vlků na nová neobsazená teritoria, případně úhynem.
Zoologové správy Národního parku Šumava potvrzují aktuálně šest vlčích teritorií, v pěti z nich se vlci množili, informoval ČTK mluvčí parku Jan Dvořák. Výskyt vlků zoologové monitorují v cyklu "vlčího roku", který trvá od začátku května do konce dubna roku následujícího. Šelmy sledují pomocí fotopastí, rozbory genetických vzorků a také prací v terénu.
Kdysi vyhubení vlci se na Šumavu přirozeně vracejí od roku 2015, jejich první novodobé rozmnožování tam odborníci potvrdili v roce 2017. První vlčí teritorium vzniklo v centrální Šumavě a zvířata zoologové označili jako Srnskou smečku.
"Počet známých teritorií je nyní stejný jako ve vlčím roce 2021/2022, kdy došlo k rozmnožování ve čtyřech z nich: v Železnorudské, Srnské, Borovoladské a v Zadní Zvonkové. Dvě teritoria byla nově obsazena vlčími páry a to v Plzeňském kraji v okolí Pancíře a v Jihočeském kraji na Boubíně. V roce 2022 proběhlo rozmnožování všude kromě Srnské smečky," řekl vedoucí zoologického oddělení správy parku Jan Mokrý.
Složení jídelníčku šumavských vlků správci parku zjišťují spolu s odborníky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy rozborem vzorků trusu. Z více než 260 prozkoumaných vzorků trusu vyplývá, že 96 procent potravy vlků tvoří jelení a srnčí zvěř a divoká prasata. Zbytek stravy představují zajíci či drobní savci a také hospodářská zvířata, která zaujímají 2,5 procenta z potravy šumavských vlků. Šelmy se tak na Šumavě významně podílejí na odlovu přemnožené jelení zvěře, což dosud dělal pouze člověk.
"V následujících letech budeme mít možnost sledovat, jaký to bude mít vliv na její početnost," uvedl zoolog parku Oldřich Vojtěch.
První škody způsobené vlky na hospodářských zvířatech na území parku a chráněné krajinné oblasti nahlásili farmáři v roce 2017. V roce 2018 bylo hlášeno 17 škod, v roce 2019 už 41.
"Následně počet škodních událostí klesal. V roce 2020 jsme jich registrovali 37, o rok později 21 a loni 22. Letos zatím evidujeme pět událostí. Příčinou poklesu počtu řešených škod je pravděpodobně efektivní snaha chovatelů předcházet útokům a svá stáda zabezpečují," doplnil Vojtěch.
Vlčí pár v Jeseníkách
Vlčí pár zachytily fotopasti instalované v okolí Medvědí hornatiny v CHKO Jeseníky, kde byl pohyb vlků zaznamenán ve třech lokalitách. "Tyto unikátní záběry poprvé dokumentují vlčí pár v CHKO Jeseníky," sdělil dnes ČTK předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík, podle kterého by se Správa CHKO Jeseníky měla zasadit o ochranu vlků a rozšířit území vyhrazené pro jesenickou divočinu.
"Jeseníky jsou posledním velkým ostrovem divoké přírody na Moravě. Vlci se do CHKO Jeseníky vrací a dokládají to i první záběry vlčího páru. Žádáme Správu CHKO, aby přijala konkrétní opatření na ochranu vlků," uvedl Bačík. Podle něj je třeba vytvořit klidová a bezzásahová území nejméně na deseti procentech plochy CHKO a rozšířit rezervace v oblasti Pradědu a Keprníku.
"Jeseníky jsou domovem pro vlka, rysa i orla. Nebudou ale žít mezi motorovými pilami, harvestory a zástupy lidí, co chodí mimo stezky. Žádáme Správu CHKO, aby začala konat a chránila poslední divočinu," dodal.
Vlk je podle Bačíka kriticky ohrožený druh a jeho výskyt na území CHKO Jeseníky je vzácný. Vlci by mohli pomoci přirozeně regulovat početní stavy přemnožené spárkaté zvěře, která v Jeseníkách komplikuje obnovu horských lesů, jelikož okusuje mladé stromky.
"Lesníci na Šumavě zjišťují, že od roku 2017 jim vlci úspěšně pomáhají s redukcí spárkaté zvěře," podotkl Bačík, podle kterého vlci přednostně loví kořist slabší, nemocnou či s nějakým handicapem. "Přispívají tak k udržení zdravější populace zvěře," uvedl.
