Neschopnost uspořádat si své věci nesmí být chápána jako vada charakteru, tvrdí četní experti. Některé velké kreativní osobnosti byly známy nepořádkem ve svém "doupěti", byli to například Steve Jobs, Thomas Edison nebo Albert Einstein, píše francouzský deník Le Figaro.
Přes veškerou snahu je vaše kancelář zaplavena nejrůznějšími předměty a doma se váš pokoj vůbec nepodobá ukázkovým místnostem z magazínů? Než byste se - marně - snažili potlačit své sklony k nepořádku, raději na něj pohlédněte z druhé strany. Náš nepořádek v sobě skrývá mnohé přednosti.
Na rozdíl od Marie Kondové a jí podobných poradců na uspořádání interiéru, kteří nás povzbuzují, abychom třídili své věci, mnozí experti a vědecké studie ukazují na to, že nepořádek jde ruku v ruce s kreativitou. V roce 2013 udělala psycholožka Kathleen Vohsová z Minnesotské univerzity zajímavý experiment, při němž dvě skupiny osob rozdělila tak, že jedna skupina byla umístěna v dokonale uklizené místnosti a druhá v místnosti plkné chaosu. Obě skupiny byly podrobeny stejným testům, z nichž vyplynulo, že ti, kdo byli v neuklizené místnosti, vykazovali více kreativity než druhá skupina v uklizeném pokoji. Ti, kdo mají úhledně uklizenou kancelář, mají rovněž tendenci soustředit se na pravidla, která je třeba respektovat, zatímco osoby žijící v nepořádku se nebojí uchýlit se z vyšlapané cesty a používají své hromady papíru jako zdroj inspirace.
Jestliže naše společnost tleská pořádku a odsuzuje nepořádek, je to nepochybně z historických důvodů, upozorňuje Jean-Paul Filiod z Lyonské univerzity. Výraz "bordel" je pozůstatkem kolonizace a navozuje představu nečistoty odporující předpisům hygieny, jež pronikla do naší společnosti v 19. století, kdy se stavěla města a svážel odpad, uvádí vědec a dodává: "V posledních letech je nepořádek nicméně v našich interiérech mnohem lépe tolerován."
Osoby žijící v nepořádku se v něm cítí bezpečně. "Pořádek je často prožíván jako donucení, uvěznění. Někteří lidé potřebují nepořádek doma i v kanceláři, v automobilu či ve sklepě," uvádí psychiatr Alberto Eiguer. "Tato neuspořádanost je tím spíše nezbytná, vykonává-li dotyčný povolání zvláště náročné na přesnost, kde se nesmí splést ani o číslo, ani o čárku."
Lidé milující nepořádek jsou svobodomyslní a odmítají konvence
Jestliže člověk miluje nepořádek, znamená to svobodomyslnost a odmítání konvencí. "Nepořádní lidé jsou často psychicky velmi svobodní," vysvětluje psycholožka Emmanuelle Vauxová-Lacroixová. Je to způsob, jak se vzbouřit proti příliš úzkostlivým rodičům, jak odmítat být jako matka, jež je přísnou paní domu. Nepořádek je také způsob, jak můžeme vymezit svůj prostor ve vztahu k ostatním.
"Jestliže pohazuji po bytě špinavé boty či své papíry, nutím tím ostatní, aby se mnou zabývali: je to rovněž způsob, jak přilákat pozornost," říká psycholožka. Náš nepořádek vypovídá rovněž hodně o nás a o naší rodině.
Nepořádní lidé jsou také mnohem flexibilnější, pokud jde o čas. Jsou schopní změnit své plány na poslední chvíli, aby využili nějaké příležitosti. Jsou schopni smát se sobě a vnášet trochu hry do každodenního života.
"Někdo využívá své nepořádkumilovnosti jako určitého druhu intelektuální stimulace, způsobu, jak udržet mozek v pohotovosti," uvádí psycholožka Laurence Einfaltová. Takoví lidé celé dny hledají klíče, snaží si do podrobnosti vzpomenout, co přesně dělali při návratu domů. "Jedna klientka mi dokonce jednou řekla: ´Teď jste mi pomohla udělat si ve všem pořádek, ale ptám se, jak v tom budu žít?´" dodává psycholožka.