Historicky druhou ženu na dánském trůnu Margrethe II. provází pověst inteligentní, laskavé a energické ženy, se schopností zastávat vysoký úřad s porozuměním pro potřeby obyčejných lidí. Studovala na několika zahraničních univerzitách, překládá knihy a maluje obrazy. Její slova mají často větší váhu než výroky politiků a Dánové ji milují. Ve čtvrtek 16. dubna oslaví osmdesátiny.
Ve více než tisícileté historii dánských panovníků figurují jména padesáti králů a dvou královen. Margrethe II. nyní vládne už téměř půl století, od smrti svého otce, krále Frederika IX., v lednu 1972. A monarchii v malém dánském království i dnes obdivuje přes sedmdesát procent obyvatel.
O dánské královně se někdy mluví jako o celosvětově nejúspěšnější ženě na trůnu. Vůči médiím je nezvykle otevřená a její poddaní to oceňují. O její vášni pro nikotin ví v Dánsku asi každý. Panovnice je jediný člověk, který si smí zapálit i v parlamentu, a o silném kuřákovi se v zemi stovek ostrovů říká, že "hulí jak Margrethe". Dříve si zapalovala i na veřejnosti, od roku 2006 však s novým zákonem o kouření od toho upustila.
Žena mnoha talentů
Královna hovoří plynně francouzsky, anglicky, německy, švédsky a norsky. Kdyby v jedenatřiceti letech neusedla na trůn, nejspíše by se věnovala umění. Společně s manželem, který zemřel v roce 2018, také překládala knihy. Její knižní ilustrace, vydávané také pod pseudonymem Ingahild Grathmer, jí získaly mezinárodní uznání.
"Maluji ráda. Vždycky, když něco dokončím, připadá mi to božské a kouzelné, a když se na to pak znovu podívám, vidím, že ta genialita má své meze," svěřila se v tisku. Uspořádala mnoho výstav svých děl a mimo jiné ilustrovala Tolkienovu knihu Pán prstenů.
Také navrhla kostýmy pro televizi a královský balet a oblečení pro sebe. A dokonce i poštovní známku ke 40. výročí konce druhé světové války.
Královnou až po změně ústavy
Cestu na trůn jí otevřel nový zákon z roku 1953 na základě referenda o změně ústavy, aby po smrti krále Frederika IX. mohla žezlo převzít žena.
Když Margrethe II. nastoupila na trůn, byla již pět let provdána za francouzského hraběte Henriho de Monpezat. Seznámili se v roce 1966 během jejích studií v Londýně. Henri musel kvůli ní opustit rodnou zemi, změnit náboženství i jméno (na prince Henrika) a naučit se dánsky.
Margrethe Alexandrina Ingrid Thorhildurová, nejstarší ze tří dcer, se narodila 16. dubna 1940 v Kodani, týden poté, co Němci napadli Dánsko. Narození královského potomka se stalo symbolem odporu proti okupaci.
Vzdělána na několika univerzitách, nazvala jednou samu sebe věčnou studentkou. Studovala práva a politické vědy na Sorbonně, zemědělství v Kodani a Aarhusu, archeologii, mezinárodní právo a ekonomii v Cambridgi a Londýně.
Vzdálené příbuzenské vztahy ji pojí s britskou královnou Alžbětou II. a princem Philipem, ale i s norským, švédským a španělským královským párem. V roce 1994 se podívala do Prahy.
A na úvahy o případné abdikaci, třeba ve prospěch syna Fréderika (kromě něj má ještě syna Joachima), královna odpovídá: "Tuhle práci přebíráte, když starý král nebo královna zemřou. Nejde o doživotní trest, ale o celý život ve službě."