Vědci: Změny klimatu způsobí v západní Evropě i více extrémních srážek

Změny klimatu činí až devětkrát pravděpodobnějšími extrémní srážky podobné těm, které v červenci vedly k záplavám v Německu, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Ve studii, která se zaměřila na souvislost mezi změnami klimatu a záplavami, to v úterý uvedl mezinárodní tým klimatologů. Studie rovněž zjistila, že srážky v regionu jsou nyní o tři až 19 procent vydatnější v důsledku oteplování způsobeného člověkem. Studii zveřejnila klimatologická skupina World Weather Attribution a Evropská klimatická nadace (ECF).

Výsledky podle ECF podporují závěry rozsáhlé zprávy, kterou tento měsíc zveřejnil Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), jenž působí při OSN. Ten konstatoval, že nyní jsou k dispozici nesporné důkazy o tom, že lidé oteplují klima planety a že takto způsobené změny jsou hlavním hnacím mechanismem změn v povětrnostních extrémech. Nová zpráva ukazuje, že s tím, jak se zvyšují teploty, bude západní a střední Evropa vystavena stále většímu množství extrémních srážek a záplav.

Extrémní srážky zasáhly části západní Evropy 12. až 15. července. Kolem řek Ahr a Erft spadlo za den více než 90 milimetrů srážek, což bylo mnohem více než při předchozích rekordech. Při následných povodních zahynulo v Německu a Belgii nejméně 220 lidí.

"Události roku 2021 znovu ukazují, že extrémy, které překonávají dosud pozorované rekordy, posilované změnami klimatu, mohou udeřit kdekoli a způsobit obrovské škody a oběti. Místní a národní úřady v západní Evropě si musejí být vědomy zvýšených rizik plynoucích z extrémních srážek, aby se lépe připravily na potenciální budoucí události," řekl k tomu šéf klimatického úřadu v Postupimi Frank Kreienkamp.

Vědci analyzovali záznamy o počasí a počítačové simulace, aby spočítali vliv klimatických změn na intenzivní dešťové srážky, které způsobily záplavy. Vědci porovnali s minulostí současné klima, kdy globální oteplování oproti konci 19. století zvýšilo průměrnou teplotu o 1,2 stupně Celsia. Studie se zaměřila na extrémní deště, které vyvolaly povodně ve dvou obzvláště silně zasažených oblastech v Německu (Ahr a Erft), kde v průměru spadlo 93 milimetrů srážek za den, a v Belgii, kde v regionu kolem řeky Mázy napršelo 106 milimetrů vody za dva dny. Autoři přitom analyzovali spíše intenzitu srážek než hladiny řek, částečně i proto, že velká voda některé měřicí stanice zničila.

Experti odhalili v těchto lokálních srážkových vzorcích velkou míru proměnlivosti mezi jednotlivými léty. Aby vyhodnotili vliv klimatických změn, podívali se na údaje z širšího regionu. Analyzovali, jak pravděpodobné je, že by se podobné extrémní srážky mohly objevit kdekoli v širším regionu západní Evropy, včetně východní Francie, západního Německa, východní Belgie, Nizozemska, Lucemburska a severního Švýcarska, a jak to ovlivňují stoupající globální teploty.

U tohoto širšího regionu vědci zjistili, že změny klimatu způsobené člověkem zvýšily o tři až 19 procent množství dešťových srážek, které spadly za jeden den. Klimatické změny rovněž zvýšily na 1,2násobek až devítinásobek pravděpodobnost, že nastanou události s prudkými srážkami podobné těm, které způsobily nedávné záplavy. Podobné události lze při současném podnebí očekávat v jakékoli oblasti západní Evropy zhruba jednou za 400 let. S tím, jak bude přibývat množství skleníkových plynů a teploty nadále porostou, budou takové vydatné deště častější.

Na studii se podílelo 39 vědců, kteří jsou součástí skupiny World Weather Attribution, včetně vědců z univerzit a meteorologických a hydrologických úřadů v Belgii, Francii, Německu, Lucembursku, Nizozemsku, Spojených státech a Británii.