Ruská blokáda vývozu ukrajinského obilí je válečný zločin, za který ponese Moskva následky. Před zasedáním ministrů zahraničí zemí Evropské unie, které bude věnováno mimo jiné potravinové krizi hrozící v důsledku ruské invaze, to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Aktuálně projednávanou kandidaturu Ukrajiny do evropského bloku podle něj zatím neodmítl žádný členský stát.
Ruská armáda blokuje ukrajinské přístavy v Černém moři, kde podle Kyjeva zůstávají desítky milionů tun obilí. OSN varuje, že tato situace může vyvolat celosvětovou potravinovou krizi.
"Je nepředstavitelné, že miliony tun pšenice zůstávají zablokované na Ukrajině, zatímco v dalších částech světa lidé trpí hlady. Toto je skutečný válečný zločin," prohlásil Borrell. Unijní země se snaží přepravovat část ukrajinského obilí po železnici, ta však pokryje pouze zlomek potřebného množství.
Podle Borrella EU doufá, že se podaří dosáhnout dohody v rámci OSN, a podporuje plán na vytvoření bezpečného námořního koridoru. O roli mediátora se pokouší Turecko. Moskva přitom tvrdí, že za nedostatek potravin mohou západní sankce a Kyjev, protože zaminoval ukrajinské přístavy. Borrell v pondělí zdůraznil, že EU ve svých sankcích proti Rusku nijak neomezuje vývoz potravin či hnojiv a že hlavní příčinou problému je ruská blokáda.
Ministři se budou bavit také o přiznání statusu kandidátské země EU Ukrajině a Moldavsku. Poté, co jej v pátek doporučila Evropská komise, mají mít ve čtvrtek konečné slovo lídři členských zemí na summitu v Bruselu. Borrell sice v pondělí nechtěl předpovídat, zda šéfové států dojdou k potřebnému jednomyslnému souhlasu, podotkl však, že zatím nikdo z vůdčích politiků nevystoupil proti. Nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra, jehož země patřila k největším skeptikům, v pondělí uvedl, že její vláda se proti stavět nebude.
Český ministr Jan Lipavský prohlásil, že je v otázce shody lídrů optimistický po minulém týdnu, kdy dali při návštěvě Kyjeva najevo svou podporu ukrajinské kandidatuře francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi. "Ukrajinci doslova bojují a umírají za své rozhodnutí být součástí evropské společnosti," řekl před jednáním Lipavský, podle něhož by neshoda na summitu zklamala ukrajinské naděje. Podporu evropským ambicím Ukrajiny vyjádřili před jednáním ministři zahraničí pobaltských zemí, ale i německá ministryně Annalena Baerbocková. Ta přitom zdůraznila, že Kyjev bude mít i vzhledem k očekávaným následkům války velmi těžkou cestu k plnění přijímacích kritérií a že celý proces může trvat dlouhá léta.
