Živě: Kdo získá Cenu Jiřího Ortena za rok 2025?

Medailonky nominovaných autorů a jejich děl:

Sufian Massalema: Možnosti přehlíženého (Větrné mlýny)

Vyjádření poroty: Sufian Massalema je ve svém básnickém debutu skvělým a přesným pozorovatelem. Neobyčejným spojením civilních momentů, citlivostí a zkušenostmi ze dvou kultur vzniká originální básnický obraz často završený jemnou pointou. Údernost je dána závažností situace i tichem, které ji obklopilo hned, jak se stala. Autorův básnický jazyk je neveselý a silný, plný úcty a porozumění.

Anotace: Rozkročení mezi Jizerkami, Prahou a Blízkým východem. Třeba na diskotéce v Držkově: Zeptala se mě / co poslouchám / odpověděl jsem / že korán nebo techno. Zvenku tak rozdílné, uvnitř tak podobné. Domov je místo? Lidé? Historie? Víra? Pojedeme se tam podívat, až skončí válka? A která? Sufian Massalema ve svých básních nemluví o rozdílnosti kultur. Smrad spálených pneumatik je stejný v Rijádu i v serpentinách u Jablonce. Stejně jako šílenství a touha po bezpečí.

„Kniha je mým pokusem o syntézu české a arabské poezie, hledání podobností a průsečíků mezi dvěma kulturami. Cílem však nebylo čtenáře šokovat něčím exotickým, cizím, právě naopak. Je výzvou či možná ponouknutím k ponoření se hlouběji k otázce, co nás dělá člověkem," sdělil Sufian Massalema.

Sufian Massalema (*1999) se narodil v Jablonci nad Nisou, žije v Praze. Na PF UK studuje práva, současně navštěvuje obor blízkovýchodní studia na FF UK. Věnuje se slam poetry, vystupoval například v Egyptě či ve Vietnamu. Spolupořádá literární a kulturní akce. V roce 2024 mu v nakladatelství Větrné mlýny vyšla debutová sbírky s názvem Možnosti přehlíženého.

Lubomír Tichý: Místní (Fra)

Vyjádření poroty: Dlouho se v české poezii neobjevil básník s tak ryze nesmělým a zároveň lyricky suverénním jazykem. Debut, v němž Lubomír Tichý ze svého prožívaného periferního mikrosvěta činí něco velmi univerzálního a současného. Síť propletených vztahů se zde vyjevuje na pozadí environmentálního podtextu a digitality imaginace. Jedná se o sbírku, v níž se prostředí nejen popisuje, ale i spoluvytváří.

Anotace: Nejezděte na vesnici za babičkou, raději tam rovnou vyrůstejte, dokud si nezačnete všímat, kde to vlastně jste. Je tohle dospělost, ptá se trávy ve stráni mladý muž s kosou. Ano, odpovídá mu stráň. Lubomír Tichý napsal sbírku, kde se svět technologií organicky prolíná s přírodními motivy. Sbírka navíc věrně zachycuje realistické zobrazení venkovského života, ve kterém se v neděli už neozývá klinkot kostelních zvonů, ale přeřvávající se motory automobilů a sekaček.

„Kniha Místní vznikala nutkavým obkružováním jednoho místa, mé rodné obce, na kterou jsem kladl různé důrazy. Dětství, rozkročení mezi vesnickým a digitálním prostředím nebo ambivalentní interakce se zvířectvem i obyvatelstvem – to jsou zřejmě hlavní úběžníky mého psaní, byť se vyjevují spíš ex post. V abstrakta totiž přílišnou důvěru nechovám – na rozdíl od detailně konkrétního pohledu směrem ven,“ uvedl Lubomír Tichý.

Lubomír Tichý (*2003) pochází z Rozběřic, studuje bohemistiku a polonistiku na FF UK. Píše recenze a reflexe poezie i prózy (A2, Revue Prostor, Databáze knih), přispívá pravidelnými sloupky do časopisu Host. Publikoval básnickou knihu Místní (Fra, 2024), která byla nominovaná na Magnesii Literu v kategorii debut roku. Jeho tématem je prostor.

Apolena Vybíralová: Vzteklina (Bílý Vigvam) 

Vyjádření poroty: Ve svém působivém a formálně originálním básnickém debutu básnířka prokazuje autorskou zralost a zároveň zůstává neotřelá a svěží. Psaní Apoleny Vybíralové umí být minimalistické, a přece plastické, drsné, a přitom ne vulgární, ostré i láskyplné, aniž sklouzne ke kýči. Neokázalými jazykovými prostředky črtá autorka metafory, které se zadírají pod kůži a současně inovují žánr milostné poezie.

Anotace:  Jedna příjmová zpráva, pár těkavých pohledů ze strany na stranu a dva světy, jež se na chvíli potkávají. Jeho řeč je něžnou fantazií, její je vzteklá nákazou. Jenže pak se prožene smečka vzteklých psů – a dál už putuje každý zvlášť. Kniha, která nikdy nemůže skončit smírem a která vždy zanechá stopu – jako psí tlapa v prachu.

„Vzteklina pro mě problematizuje hledání vlastního místa ve světě. Mnohem víc než o velkých věcech je ale o těch malých, intimních: o vzteku, který pramení z nepochopení a míjení se s hodnotami okolí; o hře a jemnosti, které jsou čím dál vzácnější; o vyprázdněnosti slov a potřebě vymezit sebe sama nezávisle na všem zmíněném. Přináší paradoxy a vytváří svět, který je ve všech ohledech hraniční – stojí mezi realitou a sny, přijetím a vzdorem, sebestředností a přehnanou sounáležitostí. Sama ji někdy čtu s ironií a nadhledem, jindy smrtelně vážně,“ sdělila Apolena Vybíralová.

Apolena Vybíralová (*2001) se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity věnuje bohemistice a hispanistice. V dubnu 2023 získala za své texty Literární cenu Vladimíra Vokolka, v témže roce se stala finalistkou LSFH. V nakladatelství Bílý Vigvam jí v prosinci 2024 vyšla debutová sbírka Vzteklina.