Zákazy Evropu bez kouře nepřinesou, posílí černý trh a připraví státy o miliardy

Praha 14. října 2026 (PROTEXT) - Osm členských států Evropské unie, konkrétně Nizozemsko, Belgie, Finsko, Francie, Maďarsko, Lotyšsko, Slovinsko a Španělsko, vyzvalo Evropskou komisi k výraznému zpřísnění pravidel pro nikotinové výrobky. V dopise ze 6. října 2026 navrhují mimo jiné zastavení vstupu nových nikotinových produktů na evropský trh, rozsáhlé zákazy příchutí, limity obsahu nikotinu, standardizaci výrobků a zařízení, jednotná balení a přísnější omezení reklamy a přeshraničního online prodeje. Požadují rovněž možnost zavést na národní úrovni úplný zákaz nikotinových sáčků.

Deklarovaný cíl je srozumitelný: snížit užívání tabáku a nikotinu, zejména mezi mladistvými, a přiblížit Evropu k cíli generace bez tabáku do roku 2040. Samotný cíl si zaslouží podporu. Otázkou však je, zda navrhovaná strategie plošných zákazů nepřinese závažné nezamýšlené důsledky.

Evropský černý trh už dnes představuje miliardový problém

Nelegální obchod s tabákovými výrobky není hypotetickou hrozbou. Evropský účetní dvůr ve zvláštní zprávě z 8. září 2026 uvedl, že nelegální obchod s tabákem připravuje rozpočty EU a členských států podle odhadu Evropské komise přibližně o 13 miliard eur ročně. Zároveň podle auditorů poškozuje veřejné zdraví a pomáhá financovat organizovaný zločin.

Podle dostupných údajů pocházelo v roce 2023 téměř devět procent tabáku spotřebovaného v EU z nelegálních zdrojů. Evropský účetní dvůr ale současně upozorňuje, že EU stále nemá dostatečně spolehlivá a nezávislá data o skutečné velikosti, struktuře a ekonomických dopadech nelegálního trhu. Částka 13 miliard eur proto musí být prezentována jako odhad, nikoli jako definitivně prokázaná hodnota.

Zákaz nabídky automaticky neodstraňuje poptávku

Dopis osmi států předpokládá, že radikálním omezením legální nabídky se podaří snížit užívání nikotinových výrobků. Před přijetím takového opatření je však nezbytné vyhodnotit, kolik spotřebitelů by skutečně přestalo nikotin užívat a kolik by hledalo výrobky mimo legální distribuční síť.

Riziko přesunu části poptávky na nelegální trh není pouze teoretické. Nizozemská vláda v dubnu 2026 zveřejnila průzkum, podle kterého 87 procent lidí používajících elektronické cigarety užívalo výrobky pocházející z nelegálního trhu. Šlo například o výrobky s nepovolenými příchutěmi, nadlimitním obsahem nikotinu nebo prodávané prostřednictvím zakázaných distribučních kanálů.

Tento údaj sám o sobě neprokazuje, že každé regulatorní omezení automaticky způsobí růst černého trhu. Dokládá ale, že i na přísně regulovaném evropském trhu může vedle legálního systému vzniknout rozsáhlá nabídka výrobků, které pravidla nesplňují. Právě tento dopad by měla Evropská komise před přijetím dalších zákazů důkladně posoudit.

Nelegální prodej znamená méně kontroly, ne více ochrany

Legálně prodávané produkty podléhají požadavkům na složení, balení, označování, obsah nikotinu a oznamovací povinnosti výrobců a dovozců. Evropská pravidla pro elektronické cigarety například stanovují bezpečnostní a kvalitativní požadavky, maximální koncentraci nikotinu, ochranu proti použití dětmi a povinná zdravotní varování.

Nelegální prodejci se těmito pravidly neřídí. Neodvádějí spotřební daně ani DPH a jejich výrobky se pohybují mimo standardní kontrolní mechanismy. Europol upozorňuje, že podvody se spotřebními daněmi připravují členské státy o příjmy určené na financování veřejných služeb a zároveň představují významný zdroj příjmů pro zločinecké sítě.

Ochrana mladistvých vyžaduje cílená a vymahatelná opatření

Obavy z užívání nikotinu mladistvými jsou oprávněné. Řešením však nemusí být odstranění celých produktových kategorií z legálního trhu.

Rámcová úmluva Světové zdravotnické organizace doporučuje kombinovat opatření na straně poptávky i nabídky. Patří mezi ně regulace složení a označování výrobků, omezení reklamy, nabídka pomoci při ukončení závislosti, zákaz prodeje nezletilým a kontrola nelegálního obchodu.

Namísto plošných zákazů by proto měla být prioritou zejména:

• důsledná kontrola věku při nákupu,
• účinnější dohled nad online prodejem,
• postih prodejců dodávajících výrobky nezletilým,
• kontrola marketingu zaměřeného na mladé lidi,
• systematický boj proti nelegálním výrobcům a distributorům,
• přeshraniční spolupráce celních a policejních orgánů.

Nejde o volbu mezi ochranou mladistvých a fungujícím legálním trhem. Dobře navržená regulace musí zvládnout obojí.

Evropa potřebuje regulaci založenou na důkazech

Dopis osmi zemí představuje politický vstup do připravované revize evropské tabákové legislativy. Nejde zatím o přijatá pravidla ani konečný návrh Evropské komise.

Právě proto je nyní čas požadovat úplné a transparentní posouzení dopadů. To by mělo zahrnout nejen zamýšlené zdravotní přínosy, ale také pravděpodobné reakce spotřebitelů, kapacitu vymáhání, daňové dopady a riziko expanze nelegálního obchodu.

Přidávat další zákazy bez přesvědčivého plánu, jak je v praxi kontrolovat, by proto nebylo projevem odpovědné regulace.

Cíl snížit počty kuřáků je správný. Cesta k němu však musí vycházet z důkazů, rozlišovat mezi jednotlivými produkty a počítat s reálným chováním spotřebitelů. Jinak hrozí, že Evropa neomezí poptávku, ale pouze předá větší část trhu nelegálním prodejcům.

Existují důkazy, že regulované nikotinové elektronické cigarety patří mezi nejúčinnější nástroje pro odvykání kouření. Nejnovější systematický přehled organizace Cochrane, zahrnující téměř 30 tisíc účastníků a 80 klinických studií, dospěl k závěru, že nikotinové elektronické cigarety pomáhají kuřákům přestat kouřit účinněji než nikotinové náplasti, žvýkačky nebo samotná behaviorální podpora.

O evropských pravidlech nemůže rozhodovat jen několik nejaktivnějších států

Česká republika mezi signatáři dopisu není. Právě proto je důležité, aby nezůstala pouze pasivním pozorovatelem debaty, která může zásadně ovlivnit budoucí podobu evropské regulace. Pokud se do diskuse nezapojí aktivně, hrozí, že výsledný návrh bude odrážet především priority a zkušenosti několika nejaktivnějších států, zatímco české zkušenosti, ekonomické souvislosti i národní regulatorní preference zůstanou upozaděny.

Česká vláda by proto měla svůj postoj formulovat včas a důsledně jej prosazovat vůči Evropské komisi. Budoucí pravidla by měla vznikat na základě transparentní evropské debaty, kvalitních dat a důkladného posouzení dopadů napříč všemi členskými státy, nikoliv pouze na základě iniciativy omezené skupiny zemí.

Zdroj: Media:list

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59610.