Praha 25. července 2022 (PROTEXT) - Výzkumné centrum Evropské komise (JRC) zveřejnilo studii referující o vysokém potenciálu pěnového polystyrenu pro oběhové hospodářství. Do studie bylo zařazeno 12 druhů odpadů, u nichž by měla Evropa přednostně řešit systém třídění a následné eliminace ve vztahu k cirkulární ekonomice. Pěnový polystyren se umístil na 5. - 7. místě. Významným krokem k cirkularitě může být jeho separovaný sběr. V Dánsku ho praktikuje již polovina všech obcí se zapojením více než 54 % všech obyvatel. V tuzemsku vstříc stejnému cíli podniká intenzivní kroky Sdružení EPS ČR, které si již systém separovaného sběru ozkoušelo v praxi v Kralupech nad Vltavou. Teď ho chce rozšířit i do dalších obcí.
Společné výzkumné středisko Evropské komise (Joint Research Centre - JRC) určilo 12 přednostních druhů odpadu, pro které by mohla být vypracována další unijní kritéria k omezení a následnému zamezení jejich vzniku. Pěnový polystyren (EPS) se na tomto seznamu umístil na pátém až sedmém místě spolu se směsnými plasty a pevnými částmi z demolice budov nebo silnic.
EPS je z 98 % tvořen vzduchem a ze 2 % polymerem. Podle studie zadané dánským Úřadem pro ochranu životního prostředí se recyklací 1 kg EPS ušetří 1,8 kg CO2 v porovnání s výrobou zcela nového EPS. Materiál, který byl vynalezen před 70 lety, lze recyklovat mnohokrát, aniž by se změnily jeho vlastnosti. Mimořádně dobré tepelně izolační vlastnosti, pevnost a velmi nízká objemová hmotnost, jsou hlavními důvody k jeho mnohostrannému využívání napříč odvětvími. Nejvíce se EPS používá ve stavebnictví jako tepelná a zvuková izolace a také v obalovém průmyslu.
Větší potenciál pro cirkulární ekonomiku než EPS mají dle výzkumného střediska EK už jenom PET obaly, polyethylen, obnošené a řádně znovupoužitelné oděvy a pryž (např. z pneumatik). Cílem studie JRC je přispět k implementaci akčního plánu Evropské komise pro cirkulární ekonomiku a rámcové směrnice o odpadech. Studie JRC uvádí, že průměrná míra recyklace polystyrenu z obalů v EU aktuálně činí 40 %.
Na přípravě studie JRC se spolu s více než 40 dalšími organizacemi podílela i Asociace evropských výrobců expandovaného polystyrenu (EUMEPS), která se zavázala, že do roku 2025 bude evropský polystyrenový průmysl recyklovat 46 % vzniklého odpadu z EPS.
Litva ihned závěry ze studie využije
Saulius Skrodenis, prezident Litevského sdružení pěnového polystyrenu (PPA), říká, že závěry studie JRC budou užitečné i v Litvě, jelikož tamní Ministerstvo životního prostředí připravuje aktualizaci Národního akčního plánu pro energetiku a klima. Jednou z pracovních skupin je skupina pro odpady a cirkulární ekonomiku, které se PPA účastní. „Věřím, že studie JRC pomůže Ministerstvu životního prostředí stanovit národní cíle v oblasti snižování množství odpadů a oběhového hospodářství. Musíme prozatím odložit stranou to, co má malý potenciál, a zaměřit se na druhy odpadů, které určilo výzkumné středisko Evropské komise,“ říká Skrodenis.
PPA sdružuje výrobce stavebních EPS izolantů a společnost Circleplast Kaunas, největšího recyklátora EPS v Pobaltí. Cílem PPA je rozšířit síť sběru EPS, například prostřednictvím regionálních center pro nakládání s odpady.
Situace v ČR a inspirace Dánskem
Cílem EUMEPS i PPA je docílit, aby obce EPS oddělovaly od celkového toku komunálního odpadu a obyvatelé materiál mohli třídit i na sídlištích či ve sběrných dvorech. Například v Dánsku se EPS sbírá odděleně od ostatního odpadu již v polovině obcí, celkově je do systému zapojeno více než 54 % obyvatel země.
Tuzemské sdružení EPS si klade stejné cíle i v Česku. Za účelem ověření separovaného sběru v praxi byly vloni realizovány hned tři pilotní projekty. „Na sídliště v Kralupech nad Vltavou byla umístěna nádoba určená pouze pro odpadní EPS. Za měsíc a půl provozu do ní bylo vytříděno 42,5 kg (5 m3) EPS odpadu. Odpad byl následně odvezen přímo do sběrného dvora. Pilotní projekt se setkal s úspěchem a ukázal, že separovaný sběr EPS ve městech a obcích je možný,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR. Další dva pilotní projekty se týkají separování EPS odpadů ve sběrných dvorech a na dotřiďovacích linkách. „Všechny tři realizované pilotní projekty se ukázaly jako plně funkční. V současné chvíli jednáme s obcemi, firmami i státními institucemi o odstranění identifikovaných bariér a následném rozšíření systému sběru do dalších měst,“ uzavírá Zemene.
Podrobné informace o pěnovém polystyrenu naleznete na www.epscr.cz a o jeho recyklaci na www.recyklujemepolystyren.cz
O Sdružení EPS ČR
Sdružení EPS ČR je národní profesní organizace založená v roce 1998 s cílem podporovat a koordinovat vývoj aplikací z pěnového polystyrenu (EPS), podílet se na tvorbě norem, kontrolovat kvalitu výrobků z EPS, poskytovat konzultace v oblasti výroby a použití výrobků a aplikací z EPS, zvyšovat bezpečnost výrobků z EPS a podílet se na úsporách energie.
Sdružení reprezentuje většinu dodavatelů a zpracovatelů EPS v České republice. Jde o firmy, které celkově zaměstnávají přes 1000 pracovníků a ročně zpracují více než 50 tisíc tun EPS. Sdružení EPS ČR je také členem Evropského sdružení výrobců EPS (EUMEPS). Více informací naleznete na www.epscr.cz.
Snižování energetické náročnosti budov pomocí zateplení je významným krokem v plnění ekologických závazků České republiky a zároveň cestou k finančním úsporám domácností, firem i veřejného sektoru. Ročně je u nás zatepleno na 15 milionů m2 obvodových stěn. Jako klíčové izolanty jsou přitom používány fasádní desky z pěnového polystyrenu nebo minerální vlna. Na pěnový polystyren připadalo v roce 2019 přibližně 60 % trhu (vnější tepelně-izolační kompozitní systémy ETICS). Jeho obliba vychází z toho, že je levnější, lépe manipulovatelný a má stabilní izolační vlastnosti.
Kontakt pro média:
Native PR
Filip Pavelka
Sdružení EPS ČR
Ing. Pavel Zemene, Ph.D.
e-mail: info@epscr.cz
_480x270.jpg "Česká tajenka")
_480x270.jpg)
