POLITICO: Sedm věcí, které Ursula von der Leyenová řekne ve svém projevu o stavu Evropské unie

Brusel 15. září 2026 (PROTEXT) - Renomovaný portál POLITICO, který bedlivě sleduje dění v Bruselu, nabízí přehled toho, co oznámí předsedkyně Evropské komise ve svém nejdůležitějším projevu roku. Stane se zítra, tedy ve středu 16. září 2026, před Evropským parlamentem ve Štrasburku.

Ursula von der Leyenová spojila své politické dědictví s úsilím o větší nezávislost Evropy v nebezpečném světě. Zítra bude muset předsedkyně Evropské komise vysvětlit, jak se v tomto ohledu daří – a co bude dál.

V době, kdy se EU potýká s válkami, lesními požáry a Donaldem Trumpem, využije von der Leyenová svou už šestou řeč o stavu unie k představení svého programu: zajištění odolnosti Evropy vůči klimatickým změnám; dohnání Číny a USA v oblasti umělé inteligence; urychlení rozvoje obranného průmyslu Unie; a reformu jejích migračních pravidel.

Projev bude upravován a přepracováván až do okamžiku, kdy jej přednese. Na základě rozhovorů s více než tuctem evropských úředníků, kterým byla zaručena anonymita, aby mohli hovořit o prioritách a hlavních bodech prezidentky, redakce POLITICO zjistila, že šéfka komise řekne následující.

Umělá inteligence

Umělá inteligence byla hlavním tématem pracovní schůzky Evropské komise v Tervurenu na začátku tohoto měsíce, kdy se plánovalo znění projevu. Je příznačné, že se toho dne zúčastnil i zvláštní poradce komise pro průmyslové aplikace umělé inteligence, předseda společnosti Siemens Jim Hagemann Snabe.

Na samostatném setkání vedoucích kabinetů jednotlivých komisařů, během něhož představovali priority svých resortů k zařazení do projevu von der Leyenové její pravé ruce Bjoernu Seibertovi, se hovořilo také o tom, jak prezentovat dopad umělé inteligence na pracovní trh.

Tým von der Leyenové požádal příslušné útvary komise, aby poskytly aktuální statistické údaje o počtu pracovních míst, která pravděpodobně zaniknou a která vzniknou v souvislosti s rozšiřováním využívání umělé inteligence. Uvedl to jeden z úředníků obeznámených s jednáním za zavřenými dveřmi.

Konkurenceschopnost

Dva roky po zveřejnění přelomové zprávy bývalého italského premiéra Maria Draghiho o tom, jak obnovit konkurenceschopnost kontinentu, se von der Leyenová chystá zhodnotit úsilí své komise o řešení ekonomické stagnace Evropy prostřednictvím zjednodušení byrokracie.

Podle jednoho z vysokých evropských úředníků má v úmyslu hovořit o „důkladném úklidu“ v oblasti regulace a o principu „jednoduchosti již od samého počátku“. „Upřímně řečeno, musí to zvládnout,“ dodal tento zdroj.

Upozornili však, že konkurenceschopnost tentokrát nebude hlavním tématem projevu. Tuto poctu si odnáší…

Klima

V době, kdy se Evropa zotavuje z pekelného léta, během něhož vyschly řeky a shořely lesy, bude v projevu von der Leyenové zřejmě hrát významnou roli přizpůsobení se změně klimatu – jedno z hlavních témat, o nichž diskutovali komisaři pod jejím vedením na semináři počátkem tohoto měsíce. Cílem bylo připravit podklady pro zítřejší vystoupení.

Komise již pracuje na plánu, jehož cílem je posílit odolnost Evropy vůči změně klimatu. Tento balíček opatření, jehož předložení je naplánováno na konec října a který by měl zahrnovat například společný klimatický scénář popisující budoucí podmínky, na které se budou muset členské státy EU připravit, a pravidelné hodnocení rizik, bude pravděpodobně součástí projevu – i když teprve uvidíme, do jaké míry se předsedkyně bude zabývat podrobnostmi.

Tento důraz na klima přichází v době, kdy se komise snaží hájit svůj cíl snížení emisí do roku 2040 a zároveň reagovat na rostoucí tlak ze strany průmyslu a národních vlád, aby omezila ekonomické náklady zelené transformace.

Komisař pro klima Wopke Hoekstra sdělil serveru POLITICO, že komise chce zajistit, aby bylo plánování „začleněno“ do celého procesu tvorby evropské i vnitrostátní politiky. To znamená, že odolnost vůči změně klimatu by byla zohledňována v každé fázi rozhodování o investicích do infrastruktury, legislativě a dalších oblastech.

Jeden z úředníků uvedl, že projev by mohl zahrnovat také zmínky o odolnosti vodních systémů a oběhovém hospodářství.

Komisař pro zemědělství Christophe Hansen vyjádřil naději, že se ve vystoupení von der Leyenové objeví téma přizpůsobení se změně klimatu. „Musíme udělat více… v oblasti zmírňování dopadů změny klimatu, toho si jsme všichni vědomi, ale také v oblasti přizpůsobení se změně klimatu,“ řekl.

Obchod

Jednou z velkých otázek, které visí nad projevem von der Leyenové, je, zda se zmíní o Číně.

Ve svém projevu z roku 2023 oznámila, že komise zahajuje ohromující antisubvenční šetření, týkající se čínských elektromobilů. Tento krok vyvolal odvetnou reakci ze strany Pekingu, která se zaměřila na evropské vývozní komodity, jako je vepřové maso a brandy.

Podle jednoho z úředníků tomu tak tentokrát nebude a von der Leyenová neoznámí další vyšetřování. Peking v projevu nebude hrát příliš významnou roli, třebaže se má zdůraznit, že EU musí urychlit snahy o diverzifikaci, a mohla by dokonce zmínit i navrhovaný diverzifikační nástroj komise.

Migrace

Projev von der Leyenové se koná v návaznosti na krizi v Ceutě, během níž na španělské území vstoupily desítky tisíc migrantů, což v létě vyvolalo v rámci Unie politické otřesy.

Komisař pro migraci Magnus Brunner předložil kolegům komisařům na semináři kolegia, který se konal tento měsíc, zprávu o poučeních z této kauzy; byl jediným komisařem, který takovou prezentaci přednesl, sdělil POLITICO jeden z evropských úředníků.

Von der Leyenová ve svém projevu vyzve k posílení agentury Frontex, která je odpovědná za ochranu hranic EU. Podle tří úředníků to zahrnuje více než ztrojnásobení počtu evropských pohraničních a pobřežních strážců na 30 tisíc z dnešních přibližně 7800 a případně i rozšíření mandátu a pravomocí agentury Frontex. To by jí umožnilo zapojit se do činnosti v takzvaných návratových centrech ve třetích zemích.

Dva úředníci rovněž uvedli, že von der Leyenová by mohla otevřít cestu k financování pohraniční infrastruktury (v překladu „plotů“) z prostředků EU. Šlo by o významný posun v postoji komise. Jeden z úředníků uvedl, že by mohla rovněž navrhnout využití prostředků unie na pomoc členským státům při financování návratových center mimo území EU.

Nejkontroverznějším návrhem, který se podle vysokého diplomata a úředníka zvažuje pro tento projev, je však evropský rámec pro situace masivního migračního tlaku, který by umožnil pozastavení některých azylových pravidel a rychlejší navracení. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis přišel s podobným návrhem v nedávném komentáři pro POLITICO.

Obrana

Očekává se, že významné místo v projevu zaujmou také obrana a bezpečnost, přičemž na počátku října má být zveřejněna dlouho očekávaná bezpečnostní strategie.

Původně se předpokládalo, že strategie bude následovat po červencovém summitu NATO v Ankaře, a její odložení vyvolává očekávání, že von der Leyenová využije svůj projev k tomu, aby předběhla zveřejnění tohoto dokumentu a nastínila některé z jeho klíčových myšlenek a priorit.

Komise rovněž připravuje aktualizovanou politiku vůči Arktidě, jejíž zveřejnění by mělo připadnout na 20. října a která byla přejmenována na Strategii pro severní sousedství a Arktidu, aby odrážela její širší geografické zaměření. Von der Leyenová se nedávno vrátila z Grónska a uvedla, že Evropa chce být „více zapojena do dění v Arktidě“.

V přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho uvedl jeden z úředníků EU, že von der Leyenová by mohla společně s Ottawou oznámit bezpečnostní iniciativu pro Arktidu. „Bezpečnost a obrana jsou pro ni vždycky to, co ji baví,“ řekl tento zdroj.

Další vysoký úředník poukázal na to, že pokud už von der Leyenová hostí Carneyho, bývá zvykem,„dobrý hostitel“ dává dárky, i když nedokázal upřesnit, o jaké politické dárky by se mohlo jednat.

Sociální sítě

Von der Leyenová potvrdila, že ve svém projevu představí plány na zavedení věkových omezení pro používání sociálních sítí, přičemž legislativní návrh by mohl být předložen ještě týž den. Bude muset odpovědět na řadu obtížných otázek, včetně toho, jaký minimální věk bude stanoven a zda umožní členským státům EU, aby si stanovily vlastní věkovou hranici.

Minulý týden se na ministerské večeři v Dublinu hlavní města nedokázala shodnout na konkrétním čísle, sdělili POLITICO tři úředníci.

V pondělí POLITICO informovalo, že komise ve čtvrtek představí nový zákon EU KIDS Act. Cílem návrhu je vytvořit stupňovitý systém pro přístup k sociálním sítím pod rodičovským dohledem pro děti mladší 15 let.

Komise pravděpodobně rozšíří věková omezení i na další služby, jako jsou herní platformy a chatboty využívající umělou inteligenci.

„Nemusíme akceptovat dětství formované algoritmy,“ nastínila von der Leyenová.

Autor: Igor Záruba

Zdroj: Politico

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59159.