Moderátorka Libuše Bautzové hovořila s analytikem, expertem na evropské záležitosti a členem poradního orgánu vlády NERV Petrem Zahradníkem o dopadu geopolitických změn na chod unijní politiky soudržnosti, kterou zpravidla sedmiletý finanční rámec zacementuje a nemění. Momentálně je tomu jinak, a EU se snaží najít odpovědi na celou řadu nových otázek.
Změna geopolitické situace, zapříčiněná zejména v pořadí druhým příchodem Donalda Trumpa do Oválné pracovny v Bílém domě a následnými kroky jeho administrativy, má dopad na politiku soudržnosti Evropské unie, připouští Petr Zahradník. „V současné době probíhá proces takzvané revize, to znamená redefinování kohezní politiky. Evropský rozpočet je tradičně rigidní a obtížně reaguje na impulzy, které vzniknou poté, co je schválen víceletý finanční rámec. Nyní jsme svědky v podstatě nejvýznamnější reakce v průběhu (aktuálního) období, a kohezní politika se skutečně mění,“ konstatuje ekonom.
Novinka spočívá v tom, že se klade důraz na na oblasti, spojené se zhoršenou geopolitickou situací. „V kohezní politice jsou daleko více viditelné projekty, které souvisejí s obranou a bezpečností. Týká se to nejenom průmyslového zboží, využitelného pro účely války i pro nevojenské účely. Hodně se projevují věci tzv. krizového managementu, civilní obrany a tak dále,“ líčí Petr Zahradník.
Zároveň přetrvává odraz Draghiho zprávy. „Silný akcent směřuje na konkurenceschopnost, na podnícení inovačního potenciálu.“
Celý podcast si můžete poslechnout ZDE:
Dalším okruhem, který Evropa řeší, třebaže úplně nesouvisí s geopolitickými změnami, je dostupnost bydlení. Následují otázky spojené s klimatem, třeba v kontextu záplav, nebo naopak nedostatku vody a šetrného hospodaření s ní. „Posledním bodem je evergreen uplynulých mnoha let, energetika v oblasti energetických zdrojů, propojenosti sítí a podobně,“ doplňuje analytik.
Z jeho pohledu jde o zásah do parametrů kohezní politiky, jaký EU dosud nezažila. „Je to reakce, jakým způsobem reaguje unijní soudržnost na nastalé změny. A souběžně je kohezní politika revidována v průběhu současného stávajícího období, protože vrcholí přípravy na období 2028 a další roky. Myslím si, že se tato revize do chystané budoucnosti promítne,“ říká Zahradník.
Domácí vize, již chystá ministerstvo pro místní rozvoj s povolanými experty (o práci tohoto týmu jsme informovali v únorovém podcastu), se teď zabývá potřebami regionů.
„Je to velmi hutná kapitola, nazývá se územní dimenze. Popisuje specifické potřeby a specifické parametry jednotlivých regionů. Intuitivně je zřejmé, že potřeby Karlovarského kraje se velmi výrazně odlišují od těch v Jihomoravském kraji nebo v Praze,“ nastiňuje Zahradník a dodává, že současná pozornost věnovaná regionům je skutečně mimořádná.
 |  |  |  |
Nicméně ani regiony v České republice nezůstávají odtrženy od toho, co se děje ve světě. „Je snaha nalézt nějakou územní dimenzi v oblasti obrany a bezpečnosti. Jde opět o témata krizového managementu, odolnosti, vytváření zásob pro případ nějakých horších situací – o využití třeba dopravní infrastruktury k tomu, aby se po ní mohla převážet vojska a vybavenost armády.“
Klasické projekty, na něž dosud EU přispívala, mohou být takto do jisté míry utlumeny. „Priority se mění, koláč je omezen. Na druhou stranu se snažíme, aby i v doma platilo heslo, že nižší kohezní rozpočet nemusí nutně znamenat méně finančních prostředků. Existují návratné finanční nástroje, které jsou při adekvátním způsobu využití schopny mobilizovat soukromý kapitál. Ve výsledku je finančních prostředků více, dokonce při jednorázovém dotačním rozdělení. Je třeba přepnout mysl,“ podtrhuje host dubnového podcastu s poukazem na určitou českou setrvačnost při tvorbě scénářů čerpání a operačních programů.
„Máme co dělat s jistým nedostatek odvahy… S jakýmsi myšlenkovým stereotypem, že když to fungovalo v minulosti, může to fungovat i nadále. Myslím, že to dneska neplatí.“
_480x270.jpg "Česká tajenka")
_480x270.jpg)
