Praha 7. července 2026 (PROTEXT) - U příležitosti výročí upálení mistra Jana Husa otevírá karlovarská pobočka Zlaťáky.cz pro veřejnost výstavu Od grošů k flútkům: mince Husovy doby. Návštěvníky zavede do období přelomu 14. a 15. století, kdy českými zeměmi obíhaly pražské groše, mince Lucemburků i pozdější nouzové husitské ražby známé jako flútky. Výstava bude přístupná do 17. července.
„Jan Hus je pro české dějiny silným symbolem odvahy, vzdělání i schopnosti postavit se tehdejším poměrům. Chtěli jsme jeho příběh připomenout trochu jinou optikou – prostřednictvím mincí, které lidé v jeho době skutečně drželi v rukou, používali při obchodování a kterým důvěřovali jako nositelům hodnoty,“ říká Michal Mašek, předseda České numismatické společnosti a spoluautor výstavy.
Jan Hus, český kněz, kazatel, učitel a náboženský reformátor, působil na pražské univerzitě, jejímž se stal také rektorem. Ve svých kázáních v Betlémské kapli i spisech kritizoval nedostatky tehdejší církve, zejména nemorální chování části duchovenstva a zneužívání církevní moci. Roku 1414 odjel do Kostnice, aby před koncilem obhájil své názory. Místo toho byl uvězněn, odsouzen za kacířství a 6. července 1415 upálen.
Výstava ukazuje, jak vypadalo mincovnictví v období Husova života i bezprostředně po jeho smrti. V Českém království tehdy obíhaly především mince Karla IV., po jeho smrti pak také ražby Václava IV., Zikmunda Lucemburského a moravského markraběte Jošta. Zásadní součást českého oběživa představovaly pražské groše Václava IV., které si i přes často méně pečlivé provedení uchovávaly důvěru doma i za hranicemi.
České mince vznikaly především v královské mincovně v Kutné Hoře, zatímco Joštovy ražby pocházely z Brna. Na cestě do Kostnice se Jan Hus mohl setkávat také s mincemi vydávanými v dalších částech Svaté říše římské, včetně ražeb Zikmunda Lucemburského, dalších evropských vládců nebo církevních hodnostářů. Mezi zajímavé exponáty a souvislosti patří také mince vzdoropapeže Baldassara Cossy, pozdějšího Jana XXIII., jedné z výrazných postav kostnického koncilu.
Po Husově smrti vypukly husitské války, které výrazně proměnily i podobu peněz. Nedostatek stříbra vedl k výrobě nouzových měděných mincí označovaných jako flútky. Razily se z roztavených měděných předmětů, například pánví, kotlů či svícnů. Protože však neobsahovaly drahý kov a vznikaly ve velkém množství, rychle ztrácely důvěru obyvatelstva i svou hodnotu.
Naopak pražské groše Václava IV. si oblibu držely ještě dlouho po smrti panovníka. Některá města jejich kvalitu ověřovala a vyhovující kusy označovala zvláštním puncem, takzvanou kontramarkou. Díky tomu mohly některé groše zůstávat v oběhu i více než sto let od svého vyražení.
„Historické mince nejsou jen sběratelskými předměty. Dokážou velmi konkrétně vyprávět o důvěře lidí v peníze, o politických změnách i o tom, jak se velké dějiny propsaly do každodenního života. Výstava je proto malým návratem do doby, která formovala českou historii i naši kulturní paměť,“ doplňuje Dominika Bártová, PR manažerka společnosti Zlaťáky.cz.
Výstava Od grošů k flútkům: mince Husovy doby je sestavena ze sbírek členů České numismatické společnosti a veřejnosti bude přístupná až do 17. července.
Zdroj: Zlaťáky.cz
_480x270.jpg "Česká tajenka")
_480x270.jpg)
