Svaz průmyslu a dopravy ČR provedl průzkum, podle něhož chtělo v březnu spustit testování zaměstnanců na covid-19 na 84 procenta firem. Jaké jsou aktuální údaje: máte data o tom, kolik testů už firmy provedly, jakých – a nakolik se to promítá do jejich rozpočtů?
Za to, jak podniky přistoupily k současné situaci a přispívají k jejímu řešení, jim patří obrovské díky. Po prvním týdnu povinného testování jsme udělali mezi našimi členy další průzkum. Zúčastnilo se ho přes 150 firem, které zaměstnávají více než 114 tisíc zaměstnanců. Jasně ukázal, že ve výrobních podnicích problém není. Průměrně zachytily méně než jedno procento nakažených. I ti největší odpůrci antigenních testů musí uznat, že testy by případná ohniska nákazy odhalily.
Z firem se staly největší testovací a trasovací centra. Je to ohromně náročné pro zaměstnance, HR týmy a samozřejmě i finančně. Podle zmíněného průzkumu platí 80 procent firem za testy více než 100 korun, příspěvek státu tedy pokryje asi polovinu. Pokud platí podniky šedesát korun ze své kapsy, daly firmy do veřejné služby přes sto milionů korun ze svého za týden. Za měsíc testování by to činilo zhruba půl miliardy navíc ještě k dalším hygienickým opatřením, která podniky zavedly.
Je plošné testování ve firmách nutné, nebo mělo už přijít i dřív, v zájmu zachování provozu a dodržování bezpečnostně-hygienických pravidel?
Řada členů Svazu průmyslu k testování dobrovolně přistoupila už dříve. Někteří testují rizikové kontakty dokonce už rok. Zavedli ale hlavně řadu hygienických opatření, která nerozvolnili ani přes léto, a daří se jim držet nákazu pod kontrolou. To ostatně dokázal i náš průzkum po prvním kole povinného testování. My jsme za Svaz průmyslu vládu vyzývali už od podzimu, aby testování firmám usnadnila. Apelovali jsme, aby si mohly zřídit vlastní testovací místa a aby bylo možné proplácet antigenní testy ze zdravotního pojištění. O samotestech jsme si mohli nechat zdát. Vláda jejich používání schválila až těsně před zavedením povinného testování. Máme informace jen od našich členů, bohužel se nejspíš najdou i firmy, kde se na opatření nedbá. Doufám ale, že je jich minimum, a neměli bychom je s těmi poctivými v žádném případě házet do jednoho pytle. Na dodržování povinností by měly dohlédnout kontrolní orgány.
Jakou roli sehrál během posledních 12 měsíců Svaz pro své členské firmy? S jakými počiny jste spokojen, a s jakými naopak ne?
Od začátku krize jsme v tom s podniky spolu a snažíme se jim tu cestu maximálně usnadnit. Hned po loňském vypuknutí krize jsme zajistili, aby byly průchodné hranice, nezastavil se export a co nejdříve se elimininovaly zbytečné bariéry pro řadu podnikatelských činností. Společně s našimi členy a ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků jsme pro podniky vytvořili Hygienický manuál, který jsme třikrát revidovali. Firmám všech velikostí dává jasný návod, jaká opatření zavést a dodržovat, aby zajistily svým zaměstnancům bezpečné pracoviště. Podařilo se nám s ministerstvem financí domluvit několik daňových opatření, mezi ně patří například uplatnění daňové ztráty zpětně, zrychlené odpisy, daňová uznatelnost řady výdajů v době krize, osvobození DPH u darů apod. Podíleli jsme se na nastavení programu Antivirus, který funguje velmi dobře. Ale není to nástroj na dlouhodobé fungování a podporu zaměstnanosti. Na to potřebujeme opravdu funkční kurzarbeit, o jehož finální podobě aktivně a intenzivně vyjednáváme už přes rok. Právě délka tohoto procesu je jedna z bolístek, ale doufám, že už se chýlíme ke zdárnému konci. Ačkoli jednání probíhala jak na horské dráze a v jednu chvíli to vypadalo i na naprostý krach, jsem moc rád, že společně se všemi sociálními partnery jsme tak dlouho přesvědčovali vládu a celou Poslaneckou sněmovnu o nutnosti přijmout smysluplný a funkční kurzarbeit, že nás snad konečně vyslyšely. Velice doufám, že se blížíme finálnímu kompromisu. Znovu chci na všechny apelovat, že většina okolních států, viz zejména Německo, zvládá ekonomicky tuto krizi, ale i jiné, jako třeba tu po roce 2008 právě proto, že mají ve svých právních řádech ukotvený systém Kurzarbeit. Dokáže podržet fungující a prosperující firmy v případě krize, ať už ekonomické nebo při živelné pohromě, aby si udržely své zaměstnance a pomohly ekonomice daného státu.
Tvrdí se, že krize zpravidla obnaží skryté problémy. Pokud souhlasíte, jaké slabiny odhalila ve fungování českého státu a jeho ekonomiky tato pandemie?
Nemohu v tomto bodě neohodnotit, jak se s celou situací poprala vláda. Kdybych měl reakci státu hodnotit před rokem, asi bych byl shovívavější. Ta situace loni na jaře byla naprosto nečekaná, a bylo to něco, s čím jsme se zatím nikdo nesetkal. Letos už je situace jiná. S pandemií žijeme už rok a naše vláda se skoro z ničeho nepoučila. Stále nemá jasný plán a dělá unáhlená rozhodnutí na poslední chvíli. Nejen podnikatelé, ale ani lidé neví, co bude platit zítra a zda to pozítří už nebude jinak. Opatření často nebyla široce diskutovaná, vláda je na poslední chvíli měnila, což přineslo jen chaos a nedůvěru.
Další slabinu odhaluje například i příprava Národního plánu obnovy. Jednotlivé resorty spolu nedokážou komunikovat. Přitom máme jedinečnou příležitost v následujících letech využít pro náš budoucí růst skoro rekordní výši evropských prostředků, a stát nad nimi nedokáže přemýšlet jako nad celkem. Každý resort si hraje na svém písečku.
Tragicky dopadla celá krize na školy a studenty. České školství nebylo na takovou situaci připravené a bohužel si troufnu říct, že se situace za celý rok o mnoho nezlepšila. Nejvíce se obávám nedostatku praktických zkušeností a dovedností žáků odborných škol, proto taky jako zaměstnavatelé voláme, aby se mohli co nejrychleji vrátit na praxe, jakmile to situace dovolí.
A naopak, je vidět nějaké přínosy?
Musím pochválit naše zdravotnictví a poděkovat všem zdravotníkům. Máme ohromné kapacity, některé státy západní Evropy nám mohou závidět. Jako dobrý počin hodnotím i program Antivirus. Pomohl mnoha firmám udržet klíčové zaměstnance. Potvrdilo se, že firmy, které v posledních letech investovaly do digitální transformace, se s krizí lépe vypořádávají a řada z nich pokračuje v pozitivních výsledcích. Právě ponaučení z využití digitalizace bychom si měli vzít napříč oblastmi, od podnikání po školství. Stejně tak se nezastavují výzvy v oblastech jako dekarbonizace či cirkulární ekonomika.
Máte nějakou předpověď, recept, jak by se situace mohla dále vyvíjet?
Za nejdůležitější pokládám očkování, které je cestou z této krize. Vláda musí udělat maximum, abychom proočkovali populaci co nejdříve. Firmy jsou připraveny s tímto pomoct a některé už se připravují na registraci vlastních očkovacích center. Zatím ale musíme počítat s tím, že tu s námi každodenní boj s koronavirem bude ještě minimálně do poloviny roku. Některé změny ale nepočkají. Abychom udrželi krok s konkurencí, musíme se zaměřit na strukturální změny ve vzdělávacím systému včetně přeškolování a doškolování zaměstnanců, na rychlejší digitální transformaci, podporu inovací či snižování administrativní zátěže. V evropském prostoru budeme usilovat především o to, aby průmyslová strategie EU vyvažovala nároky spojené s plněním klimatických cílů a nepodkopávala konkurenceschopnost průmyslu nejen v České republice, ale – v našem zájmu – i v celé Evropě.
Jaroslav Hanák
V roce 1991 spoluzaložil Asociaci dopravních, spedičních a servisních firem Čech, Moravy a Slezska, v jejímž čele stojí dodnes. Od roku 1991 je viceprezidentem pro osobní dopravu ve sdružení Česmad Bohemia. Od roku 2003 je prezidentem Svazu dopravy ČR, v témže roce byl zvolen viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR. O osm let později se stal jeho prezidentem. Ve funkci byl potvrzen v letech 2015 a 2019.
