Česko čeká na evropská pravidla. Rizikové střídače jsou už připojené ve velkém

Praha 11. srpna 2026 (PROTEXT) - Evropský Cyber Resilience Act, zkráceně CRA, byl ještě donedávna pro řadu firem v odvětví energetiky neuchopitelný. Nové vodítko Evropské komise zveřejněné před pár dny (27. července) ale připomíná, že první povinnosti přijdou přesně za měsíc. Od 11. září 2026 budou výrobci muset prostřednictvím evropské platformy hlásit aktivně zneužívané zranitelnosti a závažné bezpečnostní incidenty.

Když si domácnost, menší firma nebo obec pořizuje fotovoltaickou elektrárnu, porovnává výkon panelů, kapacitu baterie, návratnost investice nebo délku záruky. Jen málokdo se ale zeptá, kdo může na dálku ovládat střídač, kam zařízení posílá provozní data a zda lze zvenčí změnit jeho firmware.

Právě tyto otázky se nyní stávají předmětem evropské regulace. „Evropská komise na konci července zveřejnila nové praktické vodítko k nařízení Cyber Resilience Act, známému pod zkratkou CRA. Pro evropský trh jde o významný posun. Kybernetická bezpečnost už nemá být doplňkem, který se řeší až po nalezení chyby. Má se stát vlastností výrobku od jeho návrhu přes uvedení na trh až po aktualizace a ukončení podpory. EU tak sice přichází s přísnými pravidly, ta ale neochrání velké procento elektráren, které už v Česku stojí,“ uvádí bezpečnostní expert Matúš Nosko z Guardexy.

Jenže hlavní povinnosti CRA začnou platit až 11. prosince 2027 a vztahují se navíc převážně na nově uváděná zařízení. Statisíce střídačů v ČR připojených k internetu však fungují už dnes. Naproti tomu oznamování aktivně zneužívaných zranitelností a závažných incidentů ze strany výrobců se rozběhne 11. září 2026.

Informace o elektrárně končí na zahraničním cloudu

Česká republika má v této debatě navíc velmi specifické postavení. U malých střešních elektráren se kvůli tuzemskému způsobu fázového měření často používají asymetrické střídače. Jde o relativně malý trh, na němž podle analýzy Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost pochází přibližně 95 až 99 % vhodných zařízení od výrobců z Asie.

Střídač přitom není pasivní součástka podobná solárnímu panelu. Je to řídící počítač elektrárny. Přes datalogger nebo vestavěné komunikační rozhraní může odesílat informace o výrobě a spotřebě, přijímat změny konfigurace, umožnit servisní zásah a typicky také vzdálené spuštění či vypnutí.

NÚKIB v září 2025 vydal varování před předáváním systémových a uživatelských dat do zahraničí a před vzdálenou správou technických zařízení vykonávanou z cizích území. Mezi příklady dotčených technologií výslovně zařadil také fotovoltaické střídače. Pro povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti představuje taková správa riziko, které musejí zahrnout do své analýzy. Široké veřejnosti úřad doporučil zajímat se o požadovaná oprávnění zařízení a o způsob nakládání s daty.

„Podstatou problému je koncentrace. Napadení jednoho zařízení může znamenat výpadek jedné elektrárny. Kompromitace centrálního cloudu nebo servisního účtu ale může útočníkovi otevřít cestu k desítkám tisíc instalací současně,“ dodává Nosko z Guardexy.

Regulace řeší výrobce. Riziko ale nese majitel

EU staví odpovědnost především na výrobcích, dovozcích a distributorech. Ti budou muset posuzovat rizika, systematicky řešit zranitelnosti, chránit aktualizace a uvádět, jak dlouho bude produkt dostávat bezpečnostní podporu.

Pro majitele již fungující elektrárny je však podstatné, že CRA automaticky nezajistí zpětné zabezpečení celé instalované elektrárny. Střídače uvedené na trh před prosincem 2027 se nebudou muset plošně vyměňovat ani dodatečně certifikovat. Plné požadavky se na ně vztáhnou zejména v případě podstatné změny produktu.

Právně je to pochopitelné. Prakticky ale vzniká několikaleté mezidobí: nové evropské požadavky už mají jasný směr, zatímco statisíce střídačů zůstávají připojené ke cloudům, nad nimiž jejich vlastníci nemají přímou kontrolu.

Bezpečnostní brána místo výměny střídače

„Na českém trhu je nyní nainstalováno přes 90 % mimoevropských střídačů. Ty tu dalších 1020 let budou. Klíč je v ochraně, ne v zákazu. Plošná výměna funkčních střídačů by znamenala vysoké náklady pro domácnosti, firmy i obce, problémy s kompatibilitou baterií a řídicích systémů a vznik velkého množství elektronického odpadu,“ komentuje Nosko.

Řešením je proto preventivní filtr, který lze doplnit k již nainstalované elektrárně bez zásahu do její silové části. Podle vývojářů, Guardexy sleduje komunikaci oběma směry, vytváří auditní záznam, vyhodnocuje nestandardní provoz a může blokovat podezřelé povely ještě předtím, než se dostanou ke střídači.

Graf 1 - Geografické rozložení globální výrobní kapacity a poptávky po střídačích, solárních fotovoltaických modulech a článcích bateriových systémů pro ukládání energie. Zdroj: Mezinárodní energetická agentura (IEA 2026)

Firewall není certifikát

Guardexy zároveň není náhradou za CRA ani potvrzením, že samotný střídač splňuje evropské produktové požadavky. Externí filtr nemůže změnit způsob, jakým výrobce vyvíjí firmware, chrání podpisové klíče nebo opravuje chyby uvnitř zařízení. Nemůže ani odstranit všechny možné cesty útoku.

Může však doplnit vrstvu, která dnešním instalacím často chybí: viditelnost, auditovatelnost a možnost zasáhnout předtím, než se vzdálený povel vykoná. Z pohledu bezpečnostní architektury tak jde o omezení důvěry, kterou musí provozovatel automaticky vkládat do výrobce, jeho cloudu a servisního řetězce.

Tento rozdíl je důležitý. “CRA představuje bezpečnost „by design“. To znamená odpovědnost výrobce zabudovanou do produktu a jeho životního cyklu. Guardexy nabízí bezpečnost „in operation“, tedy dodatečnou kontrolu nad produktem, který už byl vyroben, prodán a připojen k internetu”, uzavírá Nosko.

Pro nové střídače bude zásadní bezpečný návrh, podepsané aktualizace, dlouhá podpora a evropská pravidla odpovědnosti. U stávajících instalací je ale nutné pracovat s technologií, která již na trhu je.

Zdroj: Guardexy