Symbolem zoufalství běženců se před pěti lety, 2. září 2015, stal tříletý syrský chlapec, který se spolu s dalšími uprchlíky utopil na cestě z Turecka do Řecka. Sociální sítě a titulní stránky evropských deníků zaplavily snímky jeho těla na břehu u přístavního města Bodrum s tváří zabořenou do písku a fotografie tureckého policisty, který později mrtvého hocha odnesl.
Chlapec byl identifikován jako Ajlan Kurdí a byl jedním z 12 Syřanů, kteří utonuli, když se potopily dva čluny, na nichž mířili do Řecka. Mezi mrtvými byli i jeho matka a bratr. Manžel ženy a otec dětí Abdalláh byl nalezen na břehu napůl v bezvědomí. Po tragédii se vrátil do Kobani, odkud rodina pocházel a kde těla bližních pohřbil.
Zveřejnění fotografie Ajlanova těla, které je hlavou v písku částečně omýváno mořem, vyvolalo nejen v Evropě debatu o tom, do jaké míry je vhodné a únosné takovéto snímky otiskovat. Fotka se nicméně stala jedním ze symbolů zoufalství uprchlíků, kteří podnikají na cestě do EU riskantní plavby přes Středozemní moře.
V březnu 2015 poslal turecký soud na čtyři roky a dva měsíce do vězení dva syrské převáděče stíhané za to, že vypravili loď s uprchlíky, mezi nimiž byl i Ajlan.
Loni natočil turecký režisér Ömer Sarikaya film volně inspirovaný příběhem Ajlana s názvem Aylan Baby, tragickým osudem Ajlana se inspiroval i americký spisovatel Khaled Hosseini v komiksovém románu Sea Prayer (Mořská modlitba, 2018).
_480x270.jpg)
