Krátce poté, co v noci na úterek summit Evropské unie odsouhlasil obrysy šesté sady sankcí proti Rusku včetně ropného embarga, začínají někteří lídři volat po dalším balíku protiruských opatření.
Liší se přitom v pohledu na to, zda by se v jeho rámci měl evropský blok odstřihnout od ruského plynu. Zatímco estonská premiérka Kaja Kallasová k tomu v úterý vyzvala, rakouský kancléř Karl Nehammer či belgický premiér Alexander De Croo se postavili proti. Podle českého premiéra Petra Fialy je nejprve nutné vyřešit financování projektů, které mají ruský plyn nahradit.
Evropské země se od začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží postupně přijímanými postihy připravit režim prezidenta Vladimira Putina o peníze, jimiž Moskva financuje válečné tažení. Zatím nejvýraznější zásah by podle politiků měl mít dohodnutý částečný zákaz dovozu ropy, zejména Polsko či pobaltské země však chtějí rychle omezit i dovoz plynu.
Podle Kallasové je na čase co nejdříve začít jednat o nových sankcích, které by právě plynové embargo zahrnovaly. "Myslím, že by plyn měl v sedmém (sankčním) balíku být, ale zároveň jsem realistka," řekla v úterý premiérka novinářům v Bruselu. Narážela na dlouhodobý odpor části zemí jako Německo, Maďarsko či Rakousko, které v dohledné době nejsou ochotny zbavit se klíčové suroviny z Ruska a argumentují očekávanými ekonomickými škodami.
"Ruskou ropu je výrazně jednodušší nahradit...S plynem je to úplně jiné, proto plynové embargo nebude součástí příštího balíku," prohlásil v úterý rakouský kancléř. Podle belgického premiéra by se EU neměla po ropě pouštět do dalšího omezování energetického dovozu z Ruska a spíše se soustředit na to, aby zmírnila dopad očekávaného dalšího růstu cen.
Zatímco ruskou ropou EU kryje přibližně čtvrtinu své spotřeby a podle expertů ji bude snazší nahradit, u plynu ruské dodávky představují asi 40 procent veškerého dovozu. Země skeptické k rychlému přijetí plynového embarga argumentují tím, že by výpadky neměly v nejbližších letech z čeho pokrýt.
"Zbavit se závislosti na ruském plynu vyžaduje obrovské finanční prostředky," řekl v úterý novinářům Fiala. Unijní země se podle něho nejprve musejí s Evropskou komisí dohodnout na tom, z čeho platit "klíčové projekty", které umožní dostavbu plynovodů, terminálů na zkapalněný plyn či urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům energie a v českém případě i k většímu využívání jádra.
_480x270.jpg "Babinec")