Zařízení připojené v takzvaném internetu věcí vlastní zhruba sedm z deseti Čechů. Polovina lidí přitom pojem internet věcí vůbec nezná.
Častěji se v obchodech mluví o chytrých zařízeních. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury Median pro antivirovou firmu Eset mezi 1000 respondenty. Jelikož jde o první průzkum, nemá firma k dispozici srovnání v čase.
"Internet of things (Internet věcí) je označení chytrých zařízení, která se pomocí internetu dokážou propojit s jiným zařízením. Vy jako uživatel je pak ovládáte například pomocí aplikace v telefonu na dálku. Nabídka na trhu je dnes široká, od běžných spotřebičů až po kartáček na zuby," uvedl manažer technické podpory Esetu Pavel Matějíček.
Chytrá zařízení uživatelé nejčastěji propojí a ovládají z aplikace v mobilním telefonu (74 procent), desetina lidí ovládá zařízení z počítače či tabletu. Více než desetina lidí uvádí, že své zařízení neovládá nijak.
Nejčastěji lidé do 24 let z větších měst
Lidé nejčastěji vlastní jedno až dvě chytrá zařízení, ovšem čtvrtina respondentů by jich doma napočítala více než šest. Dvě třetiny pak říkají, že si nějaké plánují pořídit. Dominantní skupinu vlastníků zařízení tvoří mladí lidé do 24 let z větších měst. O nákupu ale nyní uvažuje také 23 procent seniorů.
Nejčastěji se v českých domácnostech vyskytují chytré hodinky (30 procent), herní konzole (25 procent), náramky (22 procent), sluchátka (20 procent), případně spotřebiče jako robotický vysavač (14 procent) či pračka (13 procent), podobné procento lidí vlastní chytrou osobní váhu a jen o něco méně pak zubní kartáček (11 procent).
Zabezpečení chytrých zařízení
Podle expertů Esetu ale někteří majitelé chytrých zařízení podceňují jejich zabezpečení. Čtvrtina například aplikaci pro ovládání stahuje rizikovým způsobem. A to přesto, že si 92 procent lidí uvědomuje, že tyto technologie lze zneužít, například ke špehování domácnosti, prodeji dat nebo odesílání spamu.
Například chytrý vysavač zná přesně výměru bytu uživatele, chytrý termostat ví, kdy je někdo doma a topí, chytré hodinky znají každodenní cesty uživatele, chůvička vidí jeho dítě. V minulosti se objevily případy, kdy výrobci tato data prodávali reklamním společnostem. Často se také bezpečnostní experti setkávají s tím, že tato zařízení těží pro útočníky kryptoměny nebo je zločinci zneužívají k dalším útokům.
Heslo jako základní bezpečnostní prvek
Dvě třetiny majitelů těchto zařízení řeší jejich bezpečnost a 70 procent si myslí, že zařízení bezpečná jsou. Největší důvěru v bezpečnost mají respondenti se základním vzděláním a nejmladší respondenti ve věku 15 až 24 let.
Paradoxně ale 56 procent majitelů neví, jaká data jejich zařízení shromažďuje, a 62 procent neví, jak se s jejich daty nakládá. Za základní bezpečnostní prvek uživatelé považují spíše heslo pro ovládání zařízení, vlastní si nastavuje 85 procent Čechů.
Základem péče o bezpečnost jsou podle Matějíčka pravidelné aktualizace firmware či operačního systému zařízení. Experti doporučují nastavit aktualizace automaticky, pokud to je možné. Toto pravidlo dodržuje 25 procent majitelů zařízení, další třetina pak aktualizuje pravidelně všechna svá zařízení. Desetina lidí neví, jak své zařízení aktualizovat.