Ministerstvo zdravotnictví varuje před individuálním dovozem léků na Ukrajinu kvůli podmínkám skladování, které je mohou znehodnotit. Chce je nakoupit a poslat hromadně. U zdravotnických prostředků, jako jsou například obvazy, jsou podmínky mírnější. Na středečním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví to řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, který je za ministerstvo pověřený koordinací pomoci pro Ukrajinu.
"Léčiva musí jít z distribučního řetězce, jinak nemusí být využitelná. Pro zdravotnické prostředky je režim mírnější. U krve a plazmy je potřeba vždycky povolení ministerstva zdravotnictví," vysvětlil Dvořáček. Podle něj je takové povolení už připraveno, zatím ale z ukrajinské strany krev či plazma požadována není. Situaci koordinuje Ústřední vojenská nemocnice.
Jedná se i o větších dodávkách léků, například s tuzemským výrobcem Zentiva. Dary zdravotnického vybavení je podle náměstka třeba konzultovat s ministerstvem. Nabídky by měly směřovat na speciální e-mail ukrajina@mzcr.cz. Některý materiál ale není pro zaslání na Ukrajinu vhodný, například české kyslíkové lahve, kterých bylo větší množství nakoupeno i kvůli covidu, mají jiné jiné uzávěry, než využívají ukrajinské nemocnice.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se pro koordinaci pomoci využívá infrastruktura, která vznikla v době covidu-19 včetně Chytré karantény a infolinky 1221. Pod volbou "8" jsou tam k dispozici i rusky a ukrajinsky mluvící operátoři a dostupná je i psychologická podpora.
Ministerstvo pracuje s předpokladem, že do Česka by mohlo dorazit až 100 tisíc uprchlíků. "Bude to nápor i na zdravotní péči. Pracujeme na tom i s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, začínáme to modelovat," řekl Dvořáček. Ordinace praktických lékařů, gynekologů a zubařů jsou ale už v současné době hodně vytížené. "Budeme se snažit hledat nějaké řešení," dodal.
Držitelé takzvaného víza ke strpění, které úřady uprchlíkům vydávají, mají nárok i na veřejné zdravotní pojištění. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka by péče o případných až 100.000 nových státních pojištěnců neměla překročit jednu miliardu korun, což by neměl pro pojišťovnu být problém zvládnout. Podle Dvořáčka se pracuje i na tom, aby bylo možné zpětně z pojištění proplatit i zdravotní péči o uprchlíky předtím, než o vízum požádali.
Ministerstvo ve středu lékařům odešle komunikační karty v ukrajinštině, které mají usnadnit komunikaci s pacienty. "Snažíme se vtáhnout ukrajinské zdravotníky, aby měli uprchlíci co nejjednodušší způsob komunikace," dodal ministr. Počítá se i s očkováním dětí uprchlíků, kterým bylo povinné očkování zahájeno v jejich vlasti. Očkovací kalendář na Ukrajině je podle Dvořáčka podobný jako v ČR.
"Zásadní je, abychom měli očkovacích látek i léků dostatek. Než cokoliv odejde na Ukrajinu, musíme mít jistotu, že to neohrozí péči tady v Čechách," doplnil. Pacientské organizace se začaly věnovat i lidem s jednotlivými diagnózami. Podle Válka jim bude poskytnuta veškerá péče, počítá se i s péčí o těhotné.
Poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) také varoval před tím, že na Ukrajině je vyšší výskyt některých infekčních nemocí, jako je tuberkulóza nebo HIV. Státní zdravotní ústav už v pondělí uvedl, že by se vzorky od uprchlíků pozitivně testovaných na covid-19 měly sekvenovat pro zjištění konkrétní varianty viru.