Babička pohřešované nezletilé Valerie z Prahy si odpyká osm let vězení za týrání a opuštění dívky, zanedbání její výživy a za zpronevěru jejích dávek.
V úterý o tom pravomocně rozhodl pražský městský soud, který zamítl ženino odvolání. Holčička je stále nezvěstná, policie po ní neúspěšně pátrá.
Poručnice dostala maximální možný trest za týrání. Ke zvýšení horní hranice trestní sazby, které zákoník připouští při spáchání většího počtu trestných činů, soudy neshledaly důvod.
"Přes veškeré úsilí, které bylo vynaloženo, se nepodařilo zjistit, co se s Valerií stalo ani kde se nachází," uvedl v úterý předseda odvolacího senátu Alexandr Sotolář. Upozornil, že podle některých indicií už dívka může být po smrti. Pokud by tomu tak skutečně bylo, neexistují důkazy k tomu, za jakých okolností smrt nastala.
Dvaašedesátiletá žena, která je ve vazbě, se úterního jednání na vlastní žádost neúčastnila. Dříve prohlašovala, že Valerii odvezla k příbuzným do Německa, kam prý následně chtěla přesídlit i s dívčinými třemi staršími sourozenci. Příbuzní i děti to ovšem popřeli. "Je vyloučeno, že by tvrzení o osudu Valerie, se kterým přišla obžalovaná, odpovídalo skutečnosti," podotkl k tomu soudce.
Podle rozsudku poručnice nejpozději před Vánocemi 2017 zanechala tehdy šestiletou dívku na nezjištěném místě. Předtím ji rok a čtvrt týrala, stejně jako jejího bratra. Soud stanovil, že žena musí dívce uhradit 324 tisíc a chlapci 131 tisíc korun jako bolestné a nemajetkovou újmu.
Týrání a fyzické tresty
Babička dostala Valerii a její tři sourozence do péče v září 2016, a to navzdory tomu, že byla v minulosti několikrát odsouzena včetně pětiletého trestu vězení za týrání vlastních potomků. K získání dětí jí pomohla pochvalná hodnocení, jež dostala od orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a od Klokánku, kde tehdy sourozenci přebývali. Podle státní zástupkyně si žena o děti zesnulého syna zažádala ze ziskuchtivosti a hrabivosti a penězi ze sociálních dávek umořovala své četné exekuce.
Poručnice jakoukoliv trestnou činnost popírala a trvala na tom, že se o děti starala dobře. Soudy tomu však neuvěřily. "Verze paní obžalované stojí zcela osamoceně. Na druhé straně stojí verze tří ze čtyř vnoučat, které bylo možné vyslechnout, podpořená dalšími svědky, znaleckými zkoumáními a listinami," konstatoval Sotolář. Děti mimo jiné konkrétně popsaly, jaké předměty z domácnosti babička používala k bití Valerie a jejího bratra - například tyč od vysavače.
Babička děti tahala za vlasy a uši, házela s nimi o zeď a o zem, nechávala je hodiny klečet a nadávala jim. Valerii pak bila pěstí do obličeje, roztahovala jí nohy do provazu nebo ji připoutávala k záchodové míse, kde dívku nechávala ve tmě a bez možnosti pohybu. Sourozence nutila, aby Valerii také ubližovali. "Znalci to označili až za projevy sadismu," poznamenal k počínání poručnice soudce.
Starší sestra dívky policistům při výslechu vyprávěla, že jedné noci byla Valerie bita tak moc, že ji ráno nedokázala probudit a myslela si, že je mrtvá. Když se děti tentýž den vrátily ze školy, babička jim prý řekla, že zlobivou sestřičku odvezla do psychiatrické léčebny. Od té doby Valerii neviděly. Po zatčení babičky skončily v dětském domově.
Soud v úterý rovněž zkritizoval práci OSPOD a obecně prospěšné společnosti Dobrá rodina, které měly kontrolovat, jak si poručnice s dětmi vede. Na to, že jedno z dětí zmizelo, vůbec nepřišly. "Spokojily se s tvrzením, že Valerie je ve vedlejším pokoji nebo u maminky, a nepřesvědčily se o tom. Návštěvy podle všeho probíhaly velice povrchně," řekl Sotolář.