Dlouhá a tuhá zima by mohla vyvolat nedostatek energií v Evropě, varoval ve středu výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Připomněl, že ruská invaze na Ukrajinu prohloubila energetickou krizi v regionu.
"Obzvláště se obávám o trhy se zemním plynem. (...) Pokud budeme mít tuhou a dlouhou zimu, mohou nás čekat velmi těžké časy," řekl Birol na výroční konferenci IEA o energetice v Sönderborgu na jihu Dánska.
Vlády i firmy se teď snaží zajistit alternativní dodávky energií. Podle Birola je však stejně důležité, aby vlády přijaly opatření ke snížení spotřeby.
Pokud spotřebitelé v Evropě doma sníží teplotu o dva stupně, ušetří se dvacet miliard metrů krychlových zemního plynu, uvedl šéf IEA. To odpovídá objemu, který přichází z Ruska do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1.
Na konci května Birol varoval, že Evropa by se kvůli napjaté situaci na trhu s ropou v létě mohla potýkat s nedostatkem pohonných hmot. Současnou situaci srovnal s ropnou krizí v 70. letech, která podle něj tak zásadní dopady neměla. Připomněl, že nynější energetická krize se týká zároveň ropy, plynu a elektřiny.
V pondělí Evropská unie definitivně schválila šestý soubor sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od konce letošního roku.
Evropa se též dlouhodobě snaží snížit závislost na ruských dodávkách plynu a hledá dodavatele po celém světě. Toto úsilí urychlila po začátku války na Ukrajině. Sedmadvacítka ale není jednotná v tom, zda evropský blok odstřihnout od ruského plynu.
Evropské země se od začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží postupně přijímanými postihy připravit režim prezidenta Vladimira Putina o peníze, jimiž Moskva financuje válečné tažení. Zatím nejvýraznější zásah by podle politiků měl mít dohodnutý částečný zákaz dovozu ropy. Zejména Polsko či pobaltské státy však chtějí rychle omezit i dovoz plynu.
