Vztahy mezi Českou republikou a Německem a také mezi Prahou, Drážďany a Mnichovem prošly za pandemie nemoci covid-19 zatěžkávací zkouškou. Němečtí i čeští představitelé nadále hovoří o vzájemném přátelství, přesto někteří politici poukazují na nezbytnost posílení důvěry. V úterý bude mít takovou příležitost český ministr zahraničí Jakub Kulhánek, který se v Berlíně sejde s šéfem německé diplomacie Heikem Maasem. V uplynulém týdnu již Kulhánek jednal s bavorskou ministryní pro evropské záležitosti Melanií Humlovou.
Kulhánek s Humlovou se minulou středu prostřednictvím videokonference shodli na tom, že koronavirus česko-bavorské vztahy nepoškodil a že se sporům díky intenzivní komunikaci dařilo předcházet. Některá karanténní opatření, ke kterým se Česko s Německem odhodlaly, ale na obou stranách hranice zanechala rozporuplné pocity. Nejspornějším se stalo samotné uzavření hranic. Loni hranice uzavřelo Česko, letos tak učinilo Německo. Obě země tvrdily, že to bylo nevyhnutelné a zcela výjimečné opatření. Lidem, kteří hranici denně překračují, ale takové vysvětlení nestačilo. Také regionální představitelé z obou stran pomezí a rovněž zaměstnavatelé poukazovali na to, že je opětovná nepropustnost hranic zaskočila.
"Koronavirová pandemie nám se všemi svými nejistotami ukázala, že potřebujeme odolnější most, který spojení mezi Mnichovem a Prahou ještě více zkrátí," říkají bavorský europoslanec Christian Doleschal a poslanec bavorského sněmu Gerhard Hopp. Tvrdí, že pandemie bavorsko-české vztahy mimořádně zatížila a zároveň odhalila slabá místa. Vypracovali proto dvanáctibodový rozvojový program, kterému dali motto Nový začátek pro srdce Evropy.
V programu Doleschal s Hoppem konstatují, že v rozvoji pohraničních regionů je nezbytné postupovat společně a že je nutné zintenzivnit nejen politickou spolupráci, ale i kulturní, vědeckou, hospodářskou či správní. Chtějí také více peněz pro Česko-německý fond budoucnosti.
Jeden z bodů zmíněného programu vyzývá k dopravní ofenzivě včetně výstavby železničního spojení. Modernizaci železničního spojení mezi Mnichovem a Prahou v minulosti opakovaně slíbil podpořit i bavorský premiér Markus Söder. Téma se nyní dostalo i na program evropského výboru bavorského sněmu. Tohoto jednání se zúčastnil jako expert i Petr Bystroň, který je poslancem Spolkového sněmu za protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD).
"Vyzval jsem tam, aby trať mezi Prahou a Mnichovem byla budována jako vysokorychlostní," řekl tento politik českého původu. To je podle něj šance, jak zůstat na vrcholu pokroku. "Často se pyšníme tím, že jsme propojením laptopu a kožených kalhot, tedy tradic a rozvoje. Ale současná vlaková spojení jsou jen starými koženými kalhotami, po laptopu není ani stopy," řekl.
Otevřenou otázkou zůstává také sdílení zdrojů během krizí. Manfred Mauerer z Bavorského Červeného kříže poukazuje na složitost přeshraničního převozu pacientů. Během kritických momentů pandemie si Česko s Německem opakovaně nabídly nemocniční lůžka a Česko využití této možnosti zvažovalo, do Německa ale nakonec neodjel žádný český covidový pacient. Vedle snahy zvládnout situaci vlastními prostředky se hovoří i o přílišné byrokratické zátěži.
Základním kamenem vztahů je důvěra, což zmínil místopředseda bavorského sněmu Karl Freller. "Ještě před rokem by se dalo říci, že vztahy mezi Českem a Německem jsou vzorem integrační síly uvnitř EU. Vztah ale pandemie zatížila," řekl. Za důvod zmínil nedostatečnou koordinaci. Český senátor a předseda senátního výboru pro záležitosti EU Mikuláš Bek, který se jednání zemského sněmu rovněž zúčastnil, hovořil o potřebě diskusních fór, s čímž souhlasil i německý velvyslanec v Česku Christoph Israng. "Nyní potřebujeme nástroje, které přispějí k návratu důvěry," řekl Israng.
Diplomatické zdroje jako velké plus pro rozvoj německo-českých vztahů uvádějí to, že přátelské vazby mezi Berlínem a Prahou umožňují otevřeně, bez předsudků a bez následků sporné oblasti pojmenovat. Kulhánek s Maasem k tomu budou mít příležitost v úterý během jejich prvního bilaterálního setkání. A tématem vedle pandemie může být i komplikovaný vztah k Rusku. Německo se totiž cítí zaskočeno tím, že Česko předem s evropskými partnery neprojednalo dubnové vyhoštění ruských diplomatů kvůli kauze výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Německo proto žádné ruské diplomaty nevykázalo. Česko tvrdí, že za výbuchem, který si vyžádal dvě oběti, stojí ruské tajné služby. Moskva takové obvinění odmítá.
