Opoziční strany na dnešním jednání bezpečnostního výboru kritizovaly reformu migračních pravidel EU, na které se na počátku června shodli ministři vnitra unijních zemí. Mimo jiné tvrdí, že obsahuje migrační kvóty. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na jednání upozornil, že dohoda, o které budou členské země v příštích měsících vyjednávat s europoslanci, nezahrnuje povinné přerozdělování uprchlíků, je v souladu s dlouhodobou pozicí Česka a je založena na finanční solidaritě mezi unijními zeměmi. Jednání o reformě výbor nedokončil, vrátí se k němu zřejmě na jedné z budoucích schůzí.
"Tady se hraje se slovem kvóty, ale jde o relokace. A žádné povinné relokace, aby někdo České republice řekl - takový a takový počet migrantů musíte vzít na své území - tam samozřejmě není. Je tam společný rámec evropské solidarity, jak Evropa dohromady může čelit migrační krizi," vysvětlil Rakušan. Návrh především obsahuje zpřísnění hraničních procedur a návratové politiky, lepší ochranu vnějších hranic EU nebo přísnější pravidla pro žadatele pro azyl, doplnil.
Například podle poslankyně Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) ale kvóty dohoda obsahuje. "Jsou to kvóty. Distribuční klíč jasně říká: podíl solidárních příspěvků, které mají poskytnout jednotlivé státy," uvedla poslankyně. To, že návrh kvóty obsahuje, zmínil i poslanec ANO Jiří Mašek. Podle poslance Huberta Langa (ANO) by Česko mělo hledat spíše cesty, jak migraci zabránit.
Opoziční strany se také pozastavily nad tím, že ještě před jednáním ministrů vnitra EU Rakušan problematiku neřešil s poslanci na výboru. Podle Rakušana ale není zvykem, že by výbor řešil pozici ministra při jednáních na evropské úrovni.
Reformu ANO i SPD kritizovaly už v červnu, ve Sněmovně ale neprosadily návrhy, podle nichž by dolní komora nesouhlasila s přijetím povinné solidarity, uvedla by, že je v rozporu s vládním programem a vyzvala premiéra Petra Fialu (ODS), aby vyměnil ministra Rakušana.
Text dohody ukládá Evropské komisi, aby každoročně analyzovala celkovou migrační situaci v EU i v jednotlivých státech. Na základě hodnocení má poté doporučit unijním státům rozdělení požadovaných 30.000 žadatelů o azyl ročně. Přitom má přihlížet i k "počtu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez občanství těšících se dočasné ochraně". Tu v EU požívají výhradně lidé prchající před ruskou agresí na Ukrajině.
Jeden z unijních expertů přítomných vyjednávání podrobností normy ČTK dříve řekl, že Česko se 320.000 ukrajinskými uprchlíky na základě tohoto ustanovení "zcela jistě" získá z povinné solidarity výjimku. Pokud by navíc přestalo platit pravidlo o dočasné ochraně, které je zatím dohodnuté do roku 2025, a Ukrajinci místo toho začali žádat o azyl, bude mít Česko podle něj patrně samo nárok na pomoc od jiných zemí.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
_480x270.jpg)
