Západní a východní Němci mají 30 let po pádu berlínské zdi výrazně odlišné názory na demokracii i znovusjednocení země. Zatímco na západě Německa je s demokracií spokojeno nebo velmi spokojeno 59 procent obyvatel, na východě jen 41 procent.
Ukázal to průzkum veřejného mínění pro veřejnoprávní televizi ARD. Výrazné rozdíly mezi obyvateli bývalého západního a východního Německa podle ní dodnes panují také, pokud jde o jejich zastoupení na vedoucích pozicích.
Menší spokojenost s demokracií v průzkumu vyjádřilo 32 procent Němců žijících na západě země a 41 procent těch, kteří žijí na území bývalé komunistické Německé demokratické republiky (NDR). Úplná nespokojenost s demokracií pak na západě dosahuje devíti procent, zatímco na východě 16 procent.
Velmi podobný názor - a možná trochu překvapivě - mají naopak obě části Německa na to, jestli demokracii ohrožuje přistěhovatelství. Na západě si jich to myslí 42 procent a na východě jen o jeden procentní bod více. O tom, že demokracii ohrožuje xenofobie a rasismus, je na západě přesvědčeno 58 procent Němců, na východě 59 procent.
Znovusjednocení země a vedoucí pozice
Větší rozdíly jsou patrné v názoru na to, jestli znovusjednocení Německa po roce 1990 bylo spravedlivé. Na západě spolkové republiky je o tom přesvědčeno 56 procent lidí, na východě jen 40 procent. Většina 52 procent dotázaných zde má za to, že znovusjednocení bylo spíše nebo velmi neférové.
U řady východních Němců k tomuto názoru přispívá i fakt, že lidé ze zemí bývalé NDR jsou dodnes výrazně podreprezentováni na vedoucích postech. Statistika zveřejněná ARD například ukazuje, že na německých ministerstvech jsou aktuálně jen tři vedoucí odborů z východu. Ze západu jich je 109. Ještě dramatičtější je v tomto ohledu situace při pohledu na rektory německých univerzit. Ze západních zemí jich je 77, z pětice východních spolkových zemí vůbec žádný.
