Životní podmínky na východě a západě Německa se od pádu berlínské zdi v listopadu 1989 výrazně sblížily, stále však existují podstatné ekonomické nebo demografické rozdíly. Na tiskové konferenci v Berlíně to ve středu při představení výroční zprávy o stavu znovusjednocení Německa řekl zmocněnec vlády pro nové spolkové země Christian Hirte.
"Sotvakdo si před 30 lety dokázal představit, že se Německo tak rychle znovusjednotí, a také to, že se nám toho na území nových spolkových zemí podaří tolik dosáhnout," uvedl ve středu Hirte. Na vývoj od pádu berlínské zdi 9. listopadu 1989 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990 se podle něj země může dívat s hrdostí.
Obrat k lepšímu
Dramaticky k lepšímu se podle křesťanského demokrata (CDU) Hirteho v pětici spolkových zemí bývalé Německé demokratické republiky (NDR) zlepšila třeba ekonomika, situace na pracovním trhu, infrastruktura nebo životní prostředí, což se podepisuje i na tom, že podle ve středu zveřejněného průzkumu veřejného mínění nadace Körber-Stiftung 70 procent východních Němců vývoj po znovusjednocení považuje za výhru.
Hospodářský výkon na obyvatele na východě země vzrostl v poměru k západu spolkové republiky ze 43 procent v roce 1990 na loňských 75 procent. Výrazně se snížil i rozdíl v nezaměstnanosti, který ještě po roce 2000 čítal více než deset procentních bodů. Loni už byl jen 2,1 procentního bodu. Na východě bylo během roku průměrně nezaměstnaných 6,9 procenta lidí a na západě 4,8 procenta. Výrazně se sblížily také platy, jejichž průměr na východě Německa dosahuje 2790 eur (72 100 korun), což je 84 procent západoněmeckého průměru 3340 eur (86 400 korun).
Opačný vývoj
Stejné ekonomické statistiky se ale podle Hirteho dají zároveň použít k ilustraci přetrvávajících rozdílů. Přispívá k nim podle něj i to, že na východě Německa nesídlí velké koncerny, ale i například fakt, že všechny východoněmecké země mají nižší produktivitu práce, než i ta nejméně produktivní západoněmecká země.
Zcela opačný byl v uplynulých 30 let demografický a migrační vývoj. Zatímco v západním Německu neustále stoupal počet obyvatel, východní část země (bez Berlína) jich zhruba o dva miliony přišla. Velká část z nich odešla právě na západ země za prací. Protože šlo nejčastěji o mladé lidi, je dnes východoněmecké obyvatelstvo v průměru starší než to západoněmecké. Do roku 2030 by počet východoněmeckých obyvatel měl navíc klesnout o dalších 500 tisíc.
_480x270.jpg)
