První vatikánský koncil, který skončil před 150 lety, 18. července 1870, odsoudil velké spektrum soudobých názorů, jako racionalismus, liberalismus a materialismus. Především však definoval dogma coby nezměnitelnou pravdu víry a schválil takzvanou papežskou neomylnost. Tyto závěry se staly na dlouhou dobu předmětem sporů. Koncil, shromáždění představitelů církve svolané papežem Piem IX., byl zahájen v prosinci 1869.
Ekumenických koncilů se dosud konalo 21. Tím prvním byl pravděpodobně nikajský koncil z roku 325. Pro české prostředí byl významný kostnický koncil, který mimo jiné odsoudil Jana Husa. "Aby nás mistr Jan Hus nerozděloval, ale spojoval," pronesl například na druhém vatikánském koncilu (1962 až 1965) český kardinál Josef Beran. Tento koncil byl přelomovým okamžikem v moderních dějinách katolické církve, která se rozhodla otevřít světu a vnitřně se reformovat.
První vatikánský koncil byl v roce 1870 původně odročen, politická situace (prusko-francouzská válka) však již neumožnila jeho pokračování. Formálně ukončen byl až v roce 1960.
