Kapitán ropného tankeru Rus Andrej Kogankov a jeho posádka už téměř čtyři měsíce nevstoupili na souš. Pandemie znemožňuje cestování, ale ohrožuje také provoz obchodních lodí. Kogankov i ostatní si museli prodloužit původní kontrakt a čekají na vystřídání. Informuje o tom agentura AP.
Země celého světa zavedly restrikce, zavřely hranice a přerušily mezinárodní lety. Opatření, které má bránit šíření nákazy, nechtěně narušuje také režim na obchodních lodích.
Více než 80 procent světového obchodu se přepravuje po moři, což zaměstnává více než dva miliony námořníků. Teď jich podle Mezinárodní komory námořního obchodu (ICS) uvízlo na moři 150 tisíc a podobné množství jich čeká na pevnině, aby kolegy vystřídali. "Je to v určitém smyslu zapomenutá armáda. Vytratili se z očí i z mysli, a přesto jsou to pro přepravu potravin, pohonných hmot i zdravotnického materiálu naprosto nepostradatelní lidé," řekl generální tajemník ICS Guy Platten, podle nějž nelze tuto situaci prodlužovat donekonečna.
Přepravci i obchodní svazy vyzývají státy, aby zařadily posádky obchodních lodí mezi nepostradatelné pracovníky a povolily jim cestovat a střídat se ve směnách. "Nemůžete očekávat dodávky léků a ochranného materiálu potřebného v době covidu-19 a jídla pro uzavřená města a země, pokud nezajistíte lodní přepravu zboží. Je třeba uznat význam práce námořníků pro společnost na celém světě," upozorňuje generální tajemník Mezinárodního svazu pracovníků dopravy Steve Cotton.
Pod velkým tlakem
Kapitán Kogankov má čtyřměsíční kontrakt, ale na moři je už sedmý měsíc - měl být vystřídán v polovině března v Kataru. Ale několik dní předtím, než tam jeho tanker dorazil, Katar nařídil uzávěru a přerušil mezinárodní leteckou dopravu. A stejně tomu bylo v Jižní Koreji, Japonsku, Singapuru i v Thajsku - uzávěra, žádné lety, nemožnost vrátit se domů. Nejistota, odpovědnost za 21člennou posádku i za hořlavý náklad si vybírá daň. "Když jste na palubě sedm měsíců, vyčerpá vás to fyzicky i duševně. Pracujeme 24 hodin sedm dní v týdnu. Žádné páteční ani sobotní večery, žádné víkendy, loď je stále v provozu," řekl Kogankov v telefonickém rozhovoru z vod poblíž Thajska.
Kontrakty důstojníků jsou většinou tří nebo čtyřměsíční, členů posádky sedmiměsíční. Vždy ale mají konkrétní konečný termín. Bez něj je zátěž těžší. "Bojíme se, že bude větší procento incidentů a nehod. Jsme ale také svědky toho, že přibývají obavy a strach," sdělil Cotton. Pokud vlády neumožní výměny posádek, bude podle něj těžké odvrátit námořníky od dramatičtějších akcí, například od zastavení práce.
Nejde ale jenom o střídání. Komplikuje se i situace, kdy je potřeba zajistit někomu z posádky ošetření, což zjistil kapitán Stephan Berger, když jeden z jeho námořníků onemocněl. Nešlo přitom o koronavirus. Vzhledem k uzávěře přístavu nebylo možné dostat na loď lékaře. Až díky kombinovanému úsilí dubajského zdravotníka, Bergera a německého majitele lodi se podařilo pro nemocného zajistit péči. Strávil pak tři týdny v nemocnici.
Občas to připomíná vězení
Na Bergerově lodi je 23 námořníků a z nich 18 se mělo vystřídat koncem května ve španělské Valencii. Důstojníkům byl kontrakt prodloužen, posádka, v níž jsou hlavně Filipínci, je na lodi osm a devět měsíců. Podle Bergera je ale i přesto morálka zatím dobrá. Nikdo není nadšený, ale "je třeba to brát, jak to je, někdy to připomíná vězení," řekl kapitán.
Společnost Hapag-Lloyd, jíž loď patří, udělala vše pro to, aby se námořníci mohli vystřídat. Podařilo se jí dosáhnout výměny sedmi evropských námořníků 30. května v Barceloně. Filipínci se ale stále nemají jak dostat domů. "Jsme ukrytí na palubách, lidé možná vidí v přístavech lodi připlouvat a odplouvat, ale zřídka spatří obsluhující personál," řekl Berger. David Hammon z organizace Human Rights at Sea upozornil, že někteří z námořníků jsou už kvůli prodlužování kontraktů "na konci sil".