Izrael omezí počet muslimů, kteří budou moci vstoupit na Chrámovou horu během ramadánu

Izrael omezí počet muslimů, kteří se budou moci během ramadánu účastnit hlavních modliteb na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, který opatření zdůvodňuje obavami, že by se toto klíčové posvátné místo mohlo stát dějištěm demonstrací proti válce v Pásmu Gazy.

Chrámová hora, jedno z nejposvátnějších míst islámu, se nachází ve východním Jeruzalémě, který Izrael obsadil ve válce v roce 1967 a který chtějí Palestinci za hlavní město svého budoucího státu. Místo ovšem uctívají i židé, kteří zde ve starověku měli dva chrámy. Pravidla přístupu na Chrámovou horu - včetně izraelských Arabů, kteří tvoří 18 procent obyvatel Izraele - jsou častým zdrojem neshod, zejména pak během ramadánu, který letos začíná kolem 10. března.

Krajně pravicový ministr Ben Gvir ve vysílání stanice Army Radio řekl, že jeho návrh, aby byly během ramadánu zakázány páteční modlitby na Chrámové hoře většině muslimských občanů, premiér Benjamin Netanjahu zamítl. Bude nicméně zaveden limit 40.000 až 50.000 osob, uvedl Ben Gvir s tím, že se mu tak podařilo přesvědčit jiné, kteří chtěli na místo naráz pouštět 120.000 až 150.000 lidí.

"Můj postoj v zásadě převážil nad těmi, kteří se domnívali, že by měla být (na Chrámovou horu) pouštěna celá promenáda izraelských Arabů," řekl Ben Gvir. Současně vyjádřil zklamání nad tím, že Netanjahu nepřijal ani jeho návrh, aby mohla do komplexu budov na Chrámové hoře vstupovat policie a strhávat případné vlajky a transparenty sympatizující s palestinským hnutím Hamás, proti němž vede Izrael válku v Gaze.

Omezení přístupu na Chrámovou horu, kterou muslimové nazývají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně) a kam se chodí modlit k mešitě Al-Aksá a svatyni Skalní dóm, během svatého měsíce ramadánu odsuzují arabští politici v Izraeli. Jeden z jejich čelných představitelů, opoziční člen parlamentu Ahmad Tíbí prohlásil, že Ben Gvir je sice známý "žhář, ale má někoho zodpovědného nad sebou, kdo mu podává kanystr s benzínem".

Před chystanými opatřeními varovala podle izraelských médií i tajná služba Šin Bet, podle níž je během citlivého období ramadánu nutné vyhnout se zostření napětí mezi muslimy a židy v Izraeli a na Západním břehu. Chrámová hora, kterou spravuje arabská nadace, byla i v minulosti častým místem izraelsko-palestinských střetů.

Omezení vstupu muslimů na Chrámovou horu k velkým pátečním modlitbám platí - zejména pro mladší Palestince z okupovaného Západního břehu a východního Jeruzaléma - už od října. Izrael opatření zavedl po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, při němž palestinští ozbrojenci povraždili na 1200 lidí v izraelském pohraničí a asi 250 osob unesli.

Mluvčí jeruzalémské policie chystaná opatření pro přístup Palestinců na Chrámovou horu během ramadánu bezprostředně neupřesnil, uvedla agentura Reuters.