Nebudu politicky korektní. A to dokonce ani u tématu, který se politickou korektností přímo zabývá.
Tak pojďme na to.
A hned na začátek vám řeknu jednu ukázkovou větu. Pozorně poslouchejte. Ta věta zní: - Manželka potkala neslyšícího vozíčkáře. Litovala ho, že je bezdomovec a dala mu nějaké peníze. - Možná vám ty věty přijdou naprosto v pořádku. Ale nejsou! Jsou naprosto špatně. Alespoň podle Organizace spojených národů a nově i zástupkyně českého ombudsmana.
Na větě bylo špatně, že jsem v ní řekl slovo manželka. To je podle OSN naprosto nepřijatelné. Organizace totiž vyzvala k upuštění od genderově zabarveného slovníku. Vhodnější jsou podle ní z hlediska rovnosti pohlaví korektnější výrazy. Takže nikoli manželka, protože už tímto označením sděluji, že se jedná o ženu. A to je v přímém rozporu se snahou o rovnější svět. Měl bych prý použít něco neutrálního. Například blízký člověk v manželském svazku. Člověk je OK. Schová se pod ním totiž žena, muž i cokoli mezi tím. Jde vám z toho hlava kolem? Tak to ještě nic není.
Protože na OSN teď navázala zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.
Ta sepsala nový manuál, jak by se měla vyjadřovat média. A od nich změnit své vyjadřování i společnost.
Vraťme se k mé větě. V ní jsem mluvil o vozíčkáři a bezdomovci. A když tohle paní zástupkyně ombudsmana slyší, rve si vlasy rozhořčením. Paní Šimůnková si totiž myslí, že tyhle výrazy jsou naprosto nevhodné. A chce je nahradit výrazy, které jsou - podle ní - více respektující. Takže vozíčkář by podle ní měl být člověk pohybující se na vozíku nebo člověk s pohybovým postižením. Neslyšící je - člověk se sluchovým postižením. A bezdomovec je člověk bez domova. Jako vyloženě urážlivé jsou podle paní zástupkyně označení hluchý či slepý. Takže tyhle výrazy máme rychla vyřadit ze slovníků.
Jak by zněla věta z úvodu podle nového manuálu?
Moje blízká bytost v manželském svazku potkal/potkala/potkalo bytost se sluchovým postižením pohybující se na vozíku. Litoval/litovala/litovalo ho, že jde o bytost bez domova, a dal/dala/dalo nějaké peníze.
A teď tedy ten jasný názor, který jsem slíbil. Milé OSN. Milá paní zástupkyně. Vaše starosti bych tedy chtěl mít. Protože jestli máte čas řešit takové věci, asi nejste úplně vytížení. Nemyslím, že nám paní Šimůnková má co říkat, jak se máme vyjadřovat. Něco jsem už zažil. A nepamatuji si člověka, který by se urazil, když jsem o něm řekl, že je vozíčkář nebo neslyšící. Ostatně, ptala se paní zástupkyně těchto lidí? Asi ne.
Protože jinak bychom tu neměli Ligu vozíčkářů. Nebo Sjednocenou organizaci nevidomých a slabozrakých České republiky.
Ty vedou lidé přímo s tímto postižením. Neboli postiženým tato označení nevadí. A já bych si přál, aby se paní zástupkyně věnovala důležitějším věcem. Protože já chápu, když se někdo postaví proti termínům, které lidi urážejí. To je v pořádku. Ale když se lidi staví na barikády jenom proto, že se chtějí zviditelnit, tak je to prostě špatně. Protože na konci dne nejen, že nikomu nepomohou, ale především odvedou pozornost od problémů, které by se měly opravdu řešit.