Za svoji kariéru odoperoval uznávaný hrudní chirurg Pavel Pafko tisíce pacientů, z nichž jeden - tehdejší prezident Václav Havel - z něj udělal mediálně známou osobnost. Do historie tuzemského lékařství se Pafko, který 3. července oslaví 80. narozeniny, zapsal hlavně jako "otec" plicních transplantací. Tu první se svým týmem provedl v roce 1997 v pražské Fakultní nemocnici Motol. Profesor je znám i jako vášnivý sportovec.
Jak Pafko řekl v jednom z rozhovorů, za svůj profesní vrchol považuje zavedení plicních transplantací, které začal provádět ve svých 57 letech. S kolegy se učil ve Vídni u předního specialisty profesora Waltera Klepetka. První transplantaci v tuzemsku provedl 22. prosince 1997, v červenci následujícího roku pak jeho tým zvládl i úspěšnou transplantaci obou plic. V Česku tento zákrok provádí pouze III. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Motol, kterou Pafko dříve vedl.
"Transplantoval jsem stovku plic, pak jsem přestal a předal to mladším, ti v tom velmi zdárně pokračují a dělají transplantace i u lidí, u kterých my jsme se na začátku transplantovat báli," řekl Pafko před pěti lety. Plíce jsou velmi křehký orgán, rychle po vynětí z těla ztrácejí funkci. Chirurg tedy musí pracovat rychle a přesně. "Chirurgie je v podstatě řemeslná práce a vy potřebujete vidět učitele a já jsem dobré učitele měl," vysvětlil ke své profesi Pafko.
Jeho mediálně nejsledovanější operací byla operace prezidenta Havla, kterému v prosinci 1996 odstranil zhoubný nádor na plíci a vedl také ošetřující tým. Pafko k tomuto zákroku uvedl, že operace byla standardní a mluvilo se o ní hlavně proto, že se jednalo o plíce prezidenta. Lékař tehdy řekl, že mezi svými pacienty nedělá žádný rozdíl, a jak uvedl minulý týden v magazínu Mladé fronty DNES, na tomto svém názoru by ani dnes nic neměnil.
Do povědomí širší veřejnosti Pafko vstoupil i výrokem, že za hodinu operatérovy práce vydaly zdravotní pojišťovny méně, než účtuje automechanik za opravu prezidentova vozu. Jako první z vážených profesorů podpořil platové požadavky mladých lékařů, i proto je prvním nositelem Ceny za statečnost, již uděluje Lékařský odborový klub. Byl také signatářem petice, která vyzvala poslance k přijetí takzvaného protikuřáckého zákona.
V roce 2013 získal Pafko medaili Za zásluhy, kterou mu předal prezident Miloš Zeman. O tři roky později byl pasován za Rytíře českého lékařského stavu. "Přístup profesora Pafka k medicíně jako zásadní službě nemocným a trpícím je vzorem pro ostatní lékaře. Patří sem i jeho trvalá angažovanost o problémech medicíny veřejně a otevřeně hovořit," uvedla Česká lékařská komora. Profesor je také vítězem ankety Českého rozhlasu Šarmantní osobnost roku 2018.
Narodil se na Slovensku
Pafko se narodil 3. července 1940 v Bratislavě. Jeho otec byl Slovák a matka Češka. Vystudoval medicínu na Univerzitě Karlově v Praze (UK); obor si podle svých slov zvolil jako praktické zaměstnání, kde je možné pomáhat lidem. V roce 1966 nastoupil na III. chirurgickou kliniku I. lékařské fakulty UK. Od sekundáře se postupně vypracoval až k přednostovi ústavu (1992 až 2010). V roce 1989 Pafko získal doktorát věd a o rok později byl jmenován profesorem.
Před zavedením programu transplantace plic v Česku se specializoval na traumatologii a chirurgii jícnu a na chirurgii plicní. Poté, co po 18 letech skončil ve funkci šéfa kliniky, v ústavu zůstal pracovat dál. Dnes je emeritním přednostou III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol. Pafko napsal řadu odborných publikací, mimo jiné Praktickou laparoskopickou a torakoskopickou chirurgii, Praktickou chirurgii trachey nebo Náhlé příhody břišní.
Ve volném čase
Lékař svůj volný čas rád tráví velmi aktivně. Relaxuje především sportem, baví ho jezdit na kole, na kajaku nebo plave. Účastní se charitativních akcí na podporu nemocných dětí. Je fanouškem starých motorek, účastnil se veteránských závodů. S oblibou si zajde také do divadla, na koncert či si přečte literaturu faktu.
S manželkou Hanou, která absolvovala Přírodovědeckou fakultu, žije přes 50 let. Pafkovi mají tři dcery (a pět vnoučat) - Barboru, Hanu a Pavlu, které se v medicíně nepotatily. Dvě studovaly dějiny umění a třetí němčinu. Barbora je provdána za režiséra Ondřeje Trojana.
