Prezident Miloš Zeman neuspěl ohledně odkladu jmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem. Nejvyšší správní soud (NSS) totiž nepřiznal kasační stížnosti Hradu odkladný účinek. Vyplývá to z usnesení NSS, které soud zveřejnil na úřední desce. Platný je pravomocný rozsudek soudu v Praze, který dospěl k názoru, že Zemanovo rozhodnutí o nejmenování Ošťádala profesorem nebylo v souladu se zákonem a vrátil prezidentovi věc k dalšímu řízení. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček sdělil ČTK v SMS zprávě, že Hrad rozhodnutí nyní nebude komentovat.
Na usnesení NSS upozornila Česká televize. Pražský městský soud na začátku června zrušil rozhodnutí prezidenta, který Ošťádala odmítl jmenovat profesorem a věc mu vrátil. Vyhověl tak žalobě, kterou společně podali Ošťádal a Univerzita Karlova (UK). Verdikt soudu je pravomocný.
Prezident kvůli rozsudku podal kasační stížnost, v níž žádá, aby byl rozsudek pražského městského soudu zrušen. S kasační stížností spojil návrh na přiznání jejího odkladného účinku. To NSS zamítl, Zeman tak musí rozhodnout znovu. O samotné kasační stížnosti Nejvyšší správní soud dosud nerozhodl.
Usnesení NSS cituje právní argumentaci Hradu. Zeman namítal, že kdyby jmenoval Ošťádala profesorem a napadený rozsudek by byl následně zrušen, jmenování by již nebylo možné revokovat. Napadeným rozsudkem by byl "přinucen" učinit nevratné rozhodnutí, a to přesto, že by byl tento rozsudek jako nezákonný později zrušen Nejvyšším správním soudem.
Soud ale podle zákona může přiznat odkladný účinek, pokud by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestli nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. "V tomto případě není naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, tedy stěžovatel nedoložil vznik újmy na jeho straně spočívající v zásadním ohrožení důležitého veřejného zájmu," stojí v usnesení NSS.
Prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět
Spor se táhne už od jara roku 2015, kdy Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta z UK a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Justice mu Ošťádalův a Fajtův případ vrátila k novému - nyní zrušenému - rozhodnutí, jež učinil v listopadu 2018. Opřel se v něm o stanovisko soudu, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na jeho výsledek.
V rozhodnutí Zeman poukazoval na to, že o Ošťádalově dlouholeté spolupráci s StB svědčí svazek zachovaný v Archivu bezpečnostních složek. Fyzik už dříve přiznal, že StB poskytoval krycí adresu, kam si nechal zasílat zahraniční korespondenci. Uvedl k tomu, že byl mladý a naivní.
Zeman ve zrušeném rozhodnutí argumentoval tím, že univerzita nevedla řízení o Ošťádalově jmenování řádně, protože přešla nesoulad jeho styků s komunistickou Státní bezpečností a etického kodexu školy. Napsal, že profesor má být autoritou a osobností reprezentující nejvyšší i morální kvality a že takovou osobností Ošťádal není.
Další podobný případ
Prezident bude muset znovu řešit i jmenování profesorem historika umění Jiřího Fajta. Správní soud v pondělí dospěl k závěru, že Zemanovo předchozí rozhodnutí o Fajtově nejmenování bylo nezákonné. Hodnotilo totiž uchazečovu odbornou způsobilost, což prezidentovi nenáleží. Verdikt je pravomocný. Podle jeho právníka se Zeman pravděpodobně obrátí na Nejvyšší správní soud.
"Prezidentu republiky nenáleží posuzovat otázky hmotného práva, věcné správnosti, kvalifikace a odbornosti. To náleží výlučně orgánům vysoké školy," vysvětlil předseda senátu pražského městského soudu Milan Tauber. "Prezidentovi náleží toliko zabývat se případnými závažnými procesními vadami řízení o jmenování profesorem. Tedy například, že vědecká komise vysoké školy nezasedala ve složení, v jakém měla, že byl špatně zachycen výsledek hlasování a podobně," doplnil soudce.
Soud proto Zemanovo rozhodnutí zrušil a vrátil mu věc k novému projednání. Hradu také nařídil, aby žalujícím stranám - tedy Fajtovi a Univerzitě Karlově - uhradil náklady soudního řízení. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček napsal, že rozhodnutí nebude komentovat.
Nepravdivé i zavádějící informace
Aktuální žaloba směřovala proti rozhodnutí prezidenta z listopadu 2018. Zeman se v něm opřel o dřívější stanovisko soudu, že prezident je povinen návrhu na jmenování profesorem vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na výsledek řízení. Zeman tvrdil, že Fajt o sobě univerzitě předložil nepravdivé i zavádějící informace.
"Prezident republiky setrvává na právním názoru, že na jmenování profesorem není právní nárok a že rozhodnutí o nejmenování nepodléhá přezkumu správního soudnictví," prohlásil dnes právník Hradu Tomáš Rousek. "Prezident má mandát přímo od občanů v přímých volbách. Nemůžeme chtít po hlavě státu, která má nejsilnější mandát, jaký můžete mít, aby podepisovala něco bezmyšlenkovitě, aby nad tím neuvažovala. Prezident republiky není vazalem vysoké školy," řekl novinářům.
S takovou argumentací ale soudce nesouhlasil. "Nejedná se o ústavní pravomoc prezidenta republiky, jedná se o pravomoc založenou zákonem o vysokých školách. Činit jakoukoliv paralelu s ústavními pravomocemi prezidenta, ať už jde o veto zákonů, nebo třeba jmenování generálů, není vůbec na místě. Prezident zde má mnohem blíže k postavení kteréhokoliv jiného správního orgánu," konstatoval Tauber.
Hrad zároveň trval na tom, že Zeman se nesnažil hodnotit pedagogickou činnost či úroveň Fajtových publikací. "Jednoznačně poukazuje na vady jmenovacího řízení. Nemělo být zahájeno, a když už bylo, mělo být přerušeno," podotkl Rousek.
Prezidentovy výhrady
Právník Martin Bělina, který zastupuje Fajta a Univerzitu Karlovu, to odmítl. "Pan prezident hodnotí odborné kvality pana Fajta. Přezkoumává rozhodnutí vědecké rady, respektive hodnotící komise. Toto mu nepřísluší, zákon mu to neumožňuje," uvedl a soud mu dal následně za pravdu. "Žalovaný (prezident) se sice opakovaně snažil podsouvat, že neposuzoval kvalifikaci uchazeče (...), tak tomu ovšem zjevně nebylo," poznamenal soudce.
Podle Zemana bylo jednoznačně zavádějící Fajtovo tvrzení, že je hlavním editorem devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, když v době řízení nebyl vydán ani první díl. Výhrady měl Zeman také k tomu, že se Fajt prohlásil za hlavního autora publikace The Crown of Bohemia a nezmínil v podkladech hlavní editorku. Prezident dále dovodil, že Fajt nesplnil podmínku souhrnné pětileté pedagogické činnosti na vysoké škole.
Bývalý ředitel Národní galerie Fajt v pondělí k soudu nedorazil. Už dříve se ohradil s tím, že Zeman není schopen předložené podklady správně interpretovat. Univerzitu Karlovu loni ve sporu s prezidentem podpořila Česká konference rektorů.
