Slovenský politik, sociolog, překladatel a diplomat Martin Bútora převzal Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.
Cena se tradičně předává v Praze v den narozenin bývalého československého a českého prezidenta Havla, Bútora byl mimo jiné jeho poradcem. Dostávají ji myslitelé, kteří překračují tradiční rámec vědeckého poznání a přispívají k chápaní vědy jako integrální součásti kultury.
Bútora řekl, že si své ocenění vykládá tak, že má připomenout 30. výročí revoluce. "Nečekaně jsem se ocitl ve společnosti výjimečných osobností sahajících za horizonty obyčejného poznání," uvedl v děkovné řeči. K událostem listopadu 1989 je podle něj nutné se vracet, aby dnešní mladí lidé za 30 let mohli odpovídat na otázky svých dětí, jak využili svobodu, kterou měli k dispozici.
Bútora, který v pondělí oslaví 75. narozeniny, vystudoval filozofii a sociologii. Byl dokumentaristou, po sovětské okupaci byl v politické nemilosti a v roce 1977 odmítl hlasovat o rezoluci odsuzující Chartu 77. V letech 1977 až 1988 pracoval jako sociolog a terapeut v protialkoholické poradně a působil v okruhu nezávislých sociologů a spisovatelů kritizujících režim.
V době sametové revoluce v listopadu 1989 se stal jedním ze spoluzakladatelů hnutí Veřejnost proti násilí a jako člen Koordinačního centra byl na jaře roku 1990 spoluautorem a redaktorem volebního programu hnutí Veřejnost proti násilí s názvem Šanca pre Slovensko. "Při všech chybách, kterých jsme se dopustili, jsme dosáhli zásadní změny," řekl Bútora.
V letech 1990 až 1992 pracoval Bútora jako Havlův poradce, později byl předsedou slovenského centra PEN klubu. V roce 1997 se stal spoluzakladatelem a prezidentem slovenského Institutu pro veřejné otázky, kde se věnoval reflexi demokracie na Slovensku a patřil mezi hlavní kritiky vlády Vladimíra Mečiara.
V letech 1999 až 2003 působil jako velvyslanec v USA, jehož cílem bylo hlavně získat podporu pro vstup Slovenska do NATO. Byl také poradcem slovenského prezidenta Andreje Kisky. Napsal řadu publikací o společenské transformaci, zahraniční politice či občanské společnosti.
Cenu uděluje Nadace Dagmar a Václava Havlových od roku 1999. Jubilejní dvacátou cenu loni přebral někdejší senátor Josef Jařab, o rok dříve byl oceněn americký teoretický fyzik Nathaniel David Mermin.