Zkušenost s investováním má v Česku 35 procent lidí, věnují se mu pravidelně nebo ho aspoň jednorázově vyzkoušeli. Naproti tomu 37 procent lidí nemá s investováním žádnou zkušenost a ani ji udělat nechtějí. Vyplývá to z průzkumu, který loni v listopadu uskutečnila Asociace pro kapitálový trh ČR ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd mezi tisícovkou respondentů. Ve středu jej představila novinářům.
"Když se podíváme na zahraniční statistiky, máme co dohánět. Dalších 23 procent respondentů investování zvažuje, což už zní výrazně nadějněji. Vede je k tomu pravděpodobně i současná enormně vysoká inflace, která je nutí přemýšlet o tom, jak nenechat své úspory znehodnocovat na běžném účtu,” uvedla výkonná ředitelka asociace Jana Brodani. Je ale podle ní třeba brát v potaz, že častým důvodem, proč lidé neinvestují, je to, že jim právě kvůli inflaci peníze nezbývají.
Vedle nedostatku peněz u nízkopříjmových skupin podle průzkumu 39 procent lidí tvrdí, že jim v investování brání obava, že o peníze mohou přijít. "Důvěře v kapitálový trh neprospěly ani problematické případy investic do firemních dluhopisů v posledních letech, na něž opakovaně upozorňujeme," upozornil předseda asociace Martin Řezáč.
Za svoji nejlepší životní investici považuje 29 procent respondentů nemovitost. Vývoj jejich cen nemovitostí za poslední dvě dekády je utvrzuje v tom, že tato investice byla správná. Až s velkým odstupem zmiňovali oslovení v průzkumu investice do rodiny či vlastního vzdělání, tedy do lidského kapitálu. Nejsilnějším motivátorem k investování je nyní zajištění na stáří. Negativní zkušenost s investicemi spojují lidé třeba s ojetými auty, což uvedlo 10 procent dotázaných, rodinou a spotřebním zbožím.
Tomu, že se o ně ve stáří postará stát, nevěří 37 procent dotázaných. Kolem 31 procent si zároveň chce udržet svůj současný aktivní životní styl. "Velkým krokem v tomto směru by mělo být zavedení Investičního penzijního účtu, v jehož rámci by dlouhodobé investice určené k zajištění na důchod měly být nově daňově zvýhodněny stejně jako penzijní spoření a životní pojištění,” řekla Brodani.
Většinu svých peněz si lidé podle průzkumu nechávají na běžném a spořicím účtu. Lidé chtějí mít peníze k dispozici v případě nenadálých událostí, které by mohly krátkodobě ovlivnit jejich ekonomickou situaci. Čím nižší příjem, vzdělání nebo úspory, tím větší podíl peněz mají lidé na běžném účtu. Ženy mají na účtu víc peněz, což může souviset s tím, že se starají o běžné výdaje celé domácnosti, uvedli autoři průzkumu.
Navzdory nepříznivé době podle něj má zhruba polovina Čechů v plánu si i letos ukládat peníze aspoň na spořicí účet. Čtvrtina dospělé populace chce dát peníze do penzijního spoření, 18 procent do stavebního spoření. Tyto produkty společně s investičním životním pojištěním a kryptoměnami lidé ale zmiňují méně často než věci, které vlastní. Zlato a jiné drahé kovy v tomto ohledu zaznamenaly nárůst.