Vklady obyvatel v bankách v lednu nadále rostly, když stouply meziměsíčně o 28,3 miliardy korun. Loni v srpnu překonaly hranici tří bilionů korun a loňský rok uzavřely meziročním vzestupem o 197,6 miliardy korun. Rostla i poptávka po úvěrech obyvatelstvu, které v lednu stouply meziměsíčně o 11,8 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik České národní banky, které zveřejnila Česká bankovní asociace.
V meziročním srovnání vzrostly úvěry, zejména díky hypoteční vlně v loňském roce, o 10,8 procenta na 1,96 bilionu korun. Výsledné saldo mezi vklady a úvěry obyvatelstva v lednu o 88 miliard korun překročilo hranici jednoho bilionu.
Živnostníci v lednu mírně snížili čerpání úvěrů, jejich vklady klesly o 6,4 miliardy korun na 164,6 miliardy korun. I tak ale měli na vkladech koncem ledna o 117,4 miliardy korun více, než kolik si od bank vypůjčili.
V lednu meziměsíčně procentuálně nepatrně klesl zůstatek podnikových úvěrů, v absolutním vyjádření dosahoval 1,188 bilionu korun. Meziročně šlo o nárůst o 5,3 procenta. Klesl i objem firemní hotovosti na účtech v bankách na 1,298 bilionu korun. Výsledné saldo vůči bankám tak skončilo na téměř 110 miliardách korun.
"Zatímco u obyvatel je převis úspor nad půjčkami základní charakteristikou českého bankovnictví od nepaměti, přičemž živnostníci jsou v 'netto pozici' od přelomu tisíciletí, u firem se objevil tenhle fenomén až v průběhu pandemie, poprvé v červenci 2020," uvedl hlavní poradce asociace Miroslav Zámečník. Sice nyní mírně klesá, ale stále jde podle něj o projev opatrnosti českých finančních ředitelů.
"V české ekonomice máme co dělat s 'averzí na riziko'. Opatrnost v přijímání finančních závazků je sice ctnost, ale odvrácenou stranou téže mince je pomalý ekonomický růst," dodal.
_480x270.jpg "Jak to dopadlo!?")
