Šestnáct let čekal atletický svět na vylepšení světového rekordu v běhu na 400 metrů překážek žen. Američanka Dalilah Muhammadová ho letos posunula hned dvakrát, v pátek na hodnotu 52,16 sekundy, a to ještě určitě neřekla poslední slovo. Oba rekordní běhy totiž měly hodně daleko k optimálním podmínkám.
V červenci při americkém šampionátu v Des Moines běžela v dešti a na dráze plné louží. V pátek na mistrovství světa v Dauhá to pro ni byla třetí čtvrtka během čtyř dnů. Korunovat náročný program světovým rekordem na čtvrtce dokázal naposledy Američan Michael Johnson před dvaceti lety v Seville.
Světové rekordy obvykle mívají jiné kulisy, i když ten na mistrovství světa má své kouzlo v podobě prémie 100 tisíc dolarů, kterou rekordman dostane navíc k 60 tisícům za vítězství. Muhammadová si tak z Dauhá odveze v přepočtu více než 3,5 milionu korun.
Po závodě prohlásila, že vůbec netušila, že běžela tak rychle. "Já ani nevěděla, kdo vyhrál. Až když jsem se začala ptát, řekli mi, že je to světový rekord," řekla vítězka. Zatímco většina jejích soupeřek polehávala vyčerpaně na dráze, Muhammadová pózovala před tabulí s rekordním časem, který podle expertů dlouho nevydrží.
Sama na otázku, jestli si troufá i na čas pod 52 sekund, odpověděla: "Ta hranice určitě brzy padne. Když ji nepřekonám já, tak někdo další." Dodala, že tím myslí hlavně stříbrnou Sydney McLaughlinovou, která za ní zůstala jen o sedm setin. Před deseti týdny by i její čas byl světovým rekordem. "Sydney je mladá. Bude závodit po celý zbytek mé kariéry, s tím se budu muset vyrovnat," dodala na adresu dvacetileté soupeřky.
V jejích letech běhala o pět sekund pomaleji, neměla ani profesionální smlouvu. Její cesta na vrchol nebyla vůbec přímočará. Pochází z muslimské rodiny v newyorském Queensu a dlouho běhala jen po ulicích. "Byla jsem rychlejší než kluci," vzpomínala na webu IAAF. Až na střední škole začala trénovat na dráze.
V roce 2007 získala první zlato na MS do 18 let v Ostravě. To jí vyneslo sportovní stipendium na univerzitě v Kalifornii i nálepku velkého talentu. V americké kvalifikaci pro olympijské hry v Londýně v roce 2012 už patřila mezi favoritky, ale vypadla hned v rozběhu. "Když jsem se pak dívala na hry v televizi, říkala jsem si, že jsem tam taky mohla být. To byl rozhodující moment, dostala jsem motivaci, která mi do té doby chyběla," řekla Muhammadová.
Za rok v Moskvě už měla světové stříbro, prohrála jen se Zuzanou Hejnovou. Pak ale její kariéru přibrzdila série zranění a tříletá pauza, během níž změnila trenéra. V Riu de Janeiro už získala olympijské zlato, v Londýně další stříbro a v pátek v Dauhá titul mistryně světa.
Muhammadová má skvělé rychlostní předpoklady. Hladkou čtvrtku umí za 50,60. To je pro srovnání o sekundu a třicet setin lepší než osobní rekord Hejnové. McLaughlinová je však ještě o 53 setin rychlejší. "Určitě mám co zlepšovat v technice nad překážkami. A také musím zlepšit finiš a udržet patnáctikrokový rytmus až do konce," poukázala Muhammadová na své rezervy. V Dauhá ho udržela do osmé překážky.
Její trenér Lawrence Johnson se nechal slyšet, že už za dva týdny začne příprava na olympijské hry v Tokiu. Ale jeho svěřenkyně si chce dopřát delší pauzu. "Dřív než za měsíc mě na tréninku neuvidí. Zasloužím si to," prohlásila rezolutně staronová světová rekordmanka. A málokdo by s ní nesouhlasil.