Barrandovský videostop

Legendární slovenský filmový režisér Juraj Jakubisko se narodil 30. dubna 1938 v obci Kojšov u Spišské Nové Vsi. V roce 1957 absolvoval obor Fotografie na Střední umělecko-průmyslové škole v Bratislavě a v letech 1959-1966 vystudoval pražskou FAMU. Po absolutoriu debutoval režijně filmem Kristove roky (1967), následovaly filmy Zbehovia a pútnici (1968), Vtáčkovia, siroty a blázni (1969) .

Rok 1983 je rokem velkého triumfu. Premiéru má film Tisícročná včela, velkolepá adaptace románu Petera Jaroše, považovaná za jeden z vrcholů Jakubiskovy tvorby a slovenské kinematografie vůbec. V té chvíli Jakubisko nečekaně změnil žánr. Jeho exkurse do světa dětského filmu (Perinbaba, 1985, Pehavý Max a strašidlá, 1987) dopadla nad očekávání dobře a zejména Perinbaba v hlavní roli s manželkou Jakubiskova režijního vzoru Federica Felliniho Giuliettou Masina je považována za jednu z nejkrásnějších slovenských filmových pohádek. Předrevoluční období uzavřel film Sedím na konári a je mi dobre v jedné z hlavních rolí s Bolkem Polívkou.

Se změnou poměrů se tvůrce, který sám sebe označuje více za malíře než režiséra, vyrovnal překvapivě dobře. V roce 1990 natočí pro televizi film Takmer ružový príbeh, dokončí a uvede do kin tragikomedii podle námětu Karola Sidona Do videnia v pekle, priatelia a začíná pracovat na snímku Lepšie je byť bohatý a zdravý ako chudobný a chorý, který má premiéru o dva roky později.V roce 1992 se režisér stěhuje do Prahy. 1997 a natáčí film

Nejasná zprava o konci světa. Jakubisko stále bojuje, jeho projekt s pracovním názvem Třetí pohlaví je sice v roce 2005 prozatím odložen, ale jen proto, aby měl tvůrce čas a prostředky na film Bathory, dílo, o které musel tvrdě zápasit. Natáčelo se v roce 2006 za dramatických okolností a sám proces vzniku filmu by mohl být námětem na napínavý film.