V roce 1953 si ho vybral režisér Jiří Weiss pro chlapeckou roli ve výchovné agitce Můj přítel Fabián. V letech 1958-1963 vystudoval obor režie na FAMU. Po létech televizní praxe se dostal do barrandovského studia, kde se chtěl specializovat se na dobrodružný a kriminální žánr: Jeden z nich je vrah (1970), Zatykač na královnu (1975), Případ mrtvého muže (1974), Sázka na třináctku(1977), Kam nikdo nesmí (1979) a další.
Ze spolupráce se scenáristou Ladislavem Pecháčkem navíc postupně vznikla série úspěšných komedií ze života studenta a později lékaře Šafránka: Jak svět přichází o básníky (1882), Jak básníci přicházejí o iluze (1984), Jak básníkům chutná život(1987), Konec básníků v čechách... (1993) . Další "kinematografické" tituly, který v devadesátých letech pracuje hlavně pro televizi: Kdo se bojí utíká (1986), Dobří holubi se vracejí (1988),Vážení přátelé, ano (1989), Andělské oči (1994) a Konto separato (1997) .